Turistické cíle v okolí obce Vlčovice

Bronzové sousoší sv. Cyrila a Metoděje v nadživotní velikosti z roku 1931 od frenštátského rodáka, akademického sochaře Albína Poláška. Sousoší se nachází na místě kamenného kříže za kaplí na Radhošti.

Barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého z roku 1759 v jihovýchodním nároží náměstí. Podstavec je o 40 let mladší.

Hrádek z kterého zbyly dnes už jen zbytky, vznikl asi ve 13. st. Nález erbu napovídá, že zde sídlili páni z Deblína. Poté ho nejspíše vlastnili bratři Stangeové, kteří přišli ze Saska. Ke sklonku 13. století, byl hrádek opuštěn a nahradila ho tvrz.

Renesanční měšťanský dům s netypicky obrácenými arkádami do náměstí si nechal v r.1563 vystavět italskými mistry purkmistr Ondřej Řepa. Od r. 1787 dědičná pošta. Dům hostil generála Suvorova či ruského cara Alexandra I.

Zaniklá stará radnice zřízena v měšťanském domě ve 30. l. 17. stol. Poničena požáry v r. 1688 a 1848. Renesanční podobu vystřídal klasicismus a empír. V r. 1937 koupila zchátralou budovu fa. Baťa. Ta radnici zbořila a postavila moderní obchodní dům.

Původně tvrz z 16. st. R. 1560 přestavěn Jarošem Syrakovským z Pěrkova na renesanční zámek. Vyhořel v létech 1690 a 1704. Na přelomu 19. a 20. st. sloužilo přízemí a 1. patro jako byty. R. 1945 poničen dělostřelbou. Dnes slouží školským účelům.

Budova tzv. starého fojtství, resp. budova výminku bývalých hospodářů z konce 18. století. Hlavní obytná budova fojtství byla roubená a do dnešní doby se nedochovala. Z hospodářského zázemí fojtství se dochovala roubená polygonální stodola z 1. pol. 19. století.

Historický areál bývalé parní pily z r. 1869 vystavěné Albrechtem Habsburským na pozemcích bývalého skladu splavovaného dříví z hor na katastru Starého Města u Frýdku. R. 1918 pila zestátněna, r. 1926 vyhořela, ale následně byla obnovena, rozšířena a modernizována.

V l. 2002–2004 znovu obnovená zámecká štěpnice (ovocný sad) a nově vybudovaný Podzámecký park na severních svazích návrší frýdeckého zámku k údolí potoka Blatnice. Údolí včetně štěpnice zlikvidováno v 70. letech 20. stol. komunistickým režimem.

Hrad z konce 13. stol. Po 30leté válce zbyla jen mohutná válcová věž. V roce 1899 získal hradní zříceninu KČT a z hradní věže se stává rozhledna. Ve 20. letech 20. stol. byla na základech hradního paláce postavena turistická útulna.

Štramberk je díky svému zachovalému středověkému členění na hrad, město a předměstí a zachovalý soubor roubených i pevných staveb maloměstské podbeskydské architektury od roku 1969 vyhlášeno za Městskou památkovou rezervaci.

Větrný mlýn holandského typu snad z počátku 19. stol. Jako obydlí však slouží již přes 100 let. Po druhé světové válce měl ještě šindelovou střechu i svůj původní vzhled. V rámci stavebních úprav po roce 1953 byla střecha oplechována.