Turistické cíle v okolí obce Těrlicko

Pozdně barokní pískovcová plastika sv. Jana Nepomuckého z roku 1813. Původně stávala socha, zřízená nákladem manželů Piskořových, u mostku přes říčku Olešnou v místní části Boudy. Na současné, cca 100 m vzdálené místo, byla přesunuta při regulaci říčky a rozšiřování cesty v 70. letech 20. stol.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého od sochaře M. F. Weissmanna z Frýdku, při staré cestě z Frýdku do Starého Města. Doba vzniku sochy je datována do r. 1728 podle letopočtu v kartuši na podstavci. V minulosti nedaleko sochy křížil cestu důležitý vodní náhon na frýdecké mlýny, pily a valchy.

Druhotně kolorovaná barokní socha sv. Jana Nepomuckého s obvyklými atributy z 50. let 18. století, patrně z dílny Antona Stanettiho z Těšína. stojí na nevysokém podstavci, původně byl v jejím okolí podzámecký rybník, vysušený poč. 20. století. Cenná součást původního rozsáhlého zámeckého areálu.

Sochy sv. Antonína Paduánského z 2. poloviny 18. století a sv. Jana Nepomuckého pravděpodobně z roku 1791.

Zámek byl postaven v roce 1873 hrabě Jindřich Larisch-Mönisch. Kolem zámku byl v r. 1883 zřízen park a postavena rodová hrobka. V roce 1953 byl zámek do základů zbořen z důvodu poddolování.

Barokní sousoší neznámého slezského umělce z r. 1777 představující Krista klesajícího pod tíhou kříže a pomáhajícího sv. Šimona. Na podstavci je zobrazena sv. Veronika. Plastika r. 1974 přemístěna od Kolloredovského mostu na nový městský hřbitov.

Sousoší se nachází v centru města na travnaté ploše náměstí Dr. Edvarda Beneše. Je dílem sochaře Vladislava Gajdy a je věnováno památce hornické stávky z r. 1894, při které zemřelo 12 horníků.

Hrádek z kterého zbyly dnes už jen zbytky, vznikl asi ve 13. st. Nález erbu napovídá, že zde sídlili páni z Deblína. Poté ho nejspíše vlastnili bratři Stangeové, kteří přišli ze Saska. Ke sklonku 13. století, byl hrádek opuštěn a nahradila ho tvrz.

Dnes zaniklý zámek nechal v r. 1775 postavit těšínský zlatník Jan Grešlovič. Po r. 1801 byl zámek upraven a byly v něm kanceláře a byty. Po r. 1945 byl v majetku státu a využíván místním JZD, dokonce jako drůbežárna. V r. 1967 byl zámek zbořen.

Původně renesanční radnice Moravské Ostravy prošla v 16. - 19. století řadou přestaveb a úprav. Od roku 1935 sídlo zdejšího musea.

Zaniklá stará radnice zřízena v měšťanském domě ve 30. l. 17. stol. Poničena požáry v r. 1688 a 1848. Renesanční podobu vystřídal klasicismus a empír. V r. 1937 koupila zchátralou budovu fa. Baťa. Ta radnici zbořila a postavila moderní obchodní dům.

Historický areál bývalé parní pily z r. 1869 vystavěné Albrechtem Habsburským na pozemcích bývalého skladu splavovaného dříví z hor na katastru Starého Města u Frýdku. R. 1918 pila zestátněna, r. 1926 vyhořela, ale následně byla obnovena, rozšířena a modernizována.