Turistické cíle v okolí obce Ropice

Mlýnek s větrnou turbínou vyskytující se na geograficky malém, omezeném prostoru mezi Moravskoslezskými Beskydami a Ostravou.

Mlýnek s větrnou turbínou se objevoval v usedlostech Slezska koncem 19. století.

Vodopád na beskydské říčce Mohelnici se nachází přímo vedle silnice do horské osady Visalaje na velmi vodnatém toku. Leží na katastrálním území obce Krásná, je dva metry vysoký a pohledově vděčný.

Údolní vodní nádrž na řece Morávce v Beskydech. Vystavěna v l. 1961-67. Slouží jako zásobárna pitné vody (přísné hygienické pásmo) a regulátor povodňových průtoků. V r. 1996 poškozena povodní a v l. 1997-2000 generální oprava pláště hráze.

Železobetonový obloukový 56 m dlouhý most přes řeku Olši z roku 1925, který se nachází proti hlavní lázeňské budově v Darkově, prošel v letech 2003–2004 rozsáhlou rekonstrukcí.

Skromný náhrobek posledního šlechtického majitele hornodomaslavického zámku Hanse (Jana) barona z Mattencloitu (*27.8.1860,+14.5.1929) na hřbitově při kostele sv. Jakuba. Baron Hans Mattencloit vlastnil Horní Domaslavice pouze v l. 1894-97.

Empírový náhrobek majitele šumbarského zámku a panství hraběte Bedřicha z Arcu (1798 - 1835) v podobě obelisku z bílého mramoru v areálu havířovského hřbitova nedaleko zámku. Na náhrobku vytesán alianční znak rodu z Arcu.

Čtyři kamenné náhrobní desky posledních majitelů ropického panství, baronů Spens-Boden a Künburgů. Nacházejí se při hřbitovní zdi.

Výrazný terénní reliéf zaniklého hrádku na ostrohu nad levým břehem Olše. Archeologické nálezy datují existenci hrádku do období poloviny 13. století až 15. století.

Šlechtické sídlo baronů Kališů. Postaveno v r. 1772 baronem Bludovským. Po roce1781 přestavěn do podoby barokního šlechtického sídla. V roce 1876 objekt zakoupen řádem Milostivých sester sv. Karla Boromejského.

Městská rezidence hrabat Larischů vzniklá po roce 1789. Východní fronta stojí na bývalé městské hradbě. Po roce 1831 za sv.p. ze Saint Genois přestavěn do trojkřídlé podoby J. Kornhäuslem. Dnes sídlo Muzea Těšínska.

Pamětní deska na skále pod Velkou Čantoryjí upomínající na místo tajných bohoslužeb stoupenců Jiřího Třanovského pro pronásledované evangelíky v době náboženské nesvobody na počátku 17. století.