Turistické cíle v okolí obce Třanovice

Na místě vodního mlýnu zřídil po r. 1868 textilní podnikatel A. Landsberger tkalcovnu, úpravnu sukna a bělidlo. Stávající vodní pohon byl později nahrazen kotelnou s vysokým cihlovým komínem. Po požáru v r. 1912 upravena střecha i fasáda. Po r. 1945 objekt začleněn do n. p. Slezan, s označením 06.

Středověká tvrz Sobků z Kornic zde byla vystavěna již v 15. stol. Barokní přestavbu provedli na počátku 18. stol. páni ze Saint Genois. Klasicistní dostavbu provedena kolem r. 1770 - 73. R. 2009 se vlivem neúdržby část zámku zřítila. Od r. 2011 nový majitel provádí opravy.

Dřevěná zvonička valašského typu s rámovou konstrukcí a jehlancovou šindelovou střechou v okrajové části Místku zvané Bahno na mírném návrší nad vodním náhonem. Církevní objekt (zvonička nebo kříž) zde stával nejpozději od pol. 18. století. Zvonička je poměrně udržovaná a slouží doposud svému účelu.

Rozhledna na kopci Husarůvka z roku 2004. Součástí je budova obecního úřadu a dalších služeb. Celoročně přístupná. Výška 17 m s výborným výhledem do okolí, hlavně dominanta Beskyd s Žermanickou přehradou.

V tzv. Rybím domě jsou k vidění v 5 velkých a několika menších akváriích ryby z našich řek a rybníků jako je např. kapr, štika, sumec (albín), jeseter, lín, karas, bolen, amur, parmičky, slunka obecná, cejn, ale i méně známé druhy akvarijních ryb a jiných živočichů.

Renesanční zámek byl pravděpodobně přestavěn ze starší tvrze v pol. 16. stol. Sedlnickými z Choltic. V l. 1917–20 zde byla ubytovna pro maďarské a české vojáky. Zámek chátral a v roce 1924 se dokonce část zřítila. Později byl celý zámek rozebrán.

Předpokládané zaniklé sídlo pánů ze Skalice, jež se písemně zmiňují poprvé r. 1409. Po r. 1525 páni ze Skalice z historie mizí. Sídlo (tvrz) se patrně nacházela v rámci pozdějšího panského dvora (dnes zaniklý) v sedle u kostela sv. Martina.

Zaniklý lom v obci Skalice, který se nachází asi 1 km vzdušnou čarou od horního konce Skalice s kostelem sv. Martina.

Školní budova tzv. stará škola vystavěná v roce 1856.

Sloup Panny Marie Karmelské obklopený polygonální kamennou ohrádkou, tzv. mariánský sloup, dal roku 1731 zhotovit obchodník s máslem Pitucha. Od roku 1904 se k soše konaly průvody, od roku 1915 s požehnáním, r. 1976 zakázány, r. 1996 opět obnoveny.

Socha sv. Antonína Paduánského při začátku silnice vedoucí z Vyšních Lhot na horu Prašivá, kde stojí dřevěný kostelík sv. Antonína Paduánského a turistická chata s vyhlídkou.

Barokní socha sv. Antonína Pěstouna s dítětem v náručí na zdobeném kamenném podstavci při farním kostele sv. Jana Křtitele ve Frýdku.