Turistické cíle v okolí obce Dobrá

Zámek vystavěn rodem Sain Genois ve 2. pol. 17. stol. na místě tvrze Tluků z Tošanovic z konce 15. století. Empírově upraven do finální podoby Grohmanny koncem 18. stol. Zanikl v důsledku nezájmu a zchátralosti v r. 1955.

Pískovcové skalní útvary na západních svazích Lysé hory, na hraně mazáckého kotle. Významná přírodní památka centrální části Moravskoslezských Beskyd. Slouží jako příležitostná horolezecká cvičná stěna. Při skalách chata Tatranka.

Dnes zaniklý zámek byl pravděpodobně postaven obchodníkem Josefem Skulinou kolem r. 1790. Od roku 1881 byl v držení rodiny Chadrabů až do r. 1948, kdy připadl státu. Byl využíván místním JZD. V r. 1960 byl zámek zbořen a zatopen Žermanickou přehradou.

Zámek byl postaven někdy před r. 1674. Ve 2. pol. 18. stol. došlo ke klasicistní přestavbě. V r. 1945 se stal majetkem státu a byly zde byty. Stav zámku se zhoršoval a tak byly nájemníci vystěhováni a v r. 1980 byl zámek zbořen.

Pozdně empírový zámeček byl postaven ve 30. letech 19. století hrabětem Emanuelem Harasovským a jeho synem Karlem. Dnes je zámek, majitelem panem Antonínem Hegerem, pronajat firmě TOZOS jako správní budova.

Bývalé správcovské sídlo, jež bylo letitou součásti hospodářského dvora, převzalo status "zámku" pravděpodobně až ve 20. století. Důvodem může být fakt, že v 19. století byla většina majitelů tohoto sídla nešlechtického původu.

Moderní dřevěný horský hotel vystavěný manželi Látalovými v l. 1932–33 pod vrcholem Ondřejníku v Beskydech. Cíl častých turistických výletů byl úmyslně zapálen 28. 9. 2002. Ohořelé torzo bylo strženo a dnes jsou zde pouze kamenné základy.

Postaven v 70. nebo 80. letech 18. století Marklovskými z Pernštejna. Tvořen nevelkou patrovou obdélnou budovou s mělkým středním rizalitem. Celý objekt utilitárně upraven a modernizován.

Hraniční kámen s vytesanými erby nechal umístit r. 1669 tehdejší majitel frýdeckého panství František Eusebius z Oppersdorfu. Šlo o jeden z mnoha kamenů, značících hranici mezi frýdeckým panstvím a majetkem olomouckého biskupa. Dnes je kámen v areálu pensionu Letohrádek ve Frýdlantě nad Ostravicí.

Empírová hrobka svobodných pánů Beessů z Chrostiny, majitelů zámku Hnojník, v podobě obdélné kaple při hřbitovní zdi. V hrobce z 2. pol. 19. stol. byli pohřbíváni Beessové až do počátku 20. století.

Hrobka rodu Harasovských z Harasova na hřbitově u kostela sv. Jakuba Staršího v Horních Domaslavicích. Hrobce dominuje černý obelisk s názvem rodu a čtyřmi členy rodiny, kteří zde odpočívají. Na náhrobní desce je umístěn velký kamenný znak Harasovských.

Hrobky rodu ze Saint Genois ze 40. let 18. stol. a rodu Shrbenských a Coelestů z roku 1802 s aliančními znaky těchto rodů. Hrobky jsou součástí ohradní zdi ropického farního kostela.