Turistické cíle v okolí obce Lhotka

Muzeum Zdeňka Buriana (světoznámého malíře pravěku a dobrodružství) – zřízené v roce 1992 v jedné z nejstarších městských budov.

Muzeum Zdeňka Buriana (1905-1981), malíře pravěku a dobrodružné literatury, najdeme na náměstí ve Štramberku. Součástí budovy je i místní infocentrum.

Zaniklý hrad, podle arch. nálezů lze datovat do 14. / 15. stol. Výlučně z umístění hradu v terénu (žádné zmínky v pramenech) lze soudit, že šlo o předchůdce nedalekého hradu Hukvaldy, či pravděpodobněji o jeho předsunutou strážní tvrz.

Náhrobek se sochou Ferdiše Duši se nachází v centrální části frýdlantského hřbitova. Ferdiš Duša (1888-1958) byl rodákem z Frýdlantu, známý malíř a grafik. Námětěm jeho děl bylo především Ostravsko a práce v hutích.

Skromný náhrobek posledního šlechtického majitele hornodomaslavického zámku Hanse (Jana) barona z Mattencloitu (*27.8.1860,+14.5.1929) na hřbitově při kostele sv. Jakuba. Baron Hans Mattencloit vlastnil Horní Domaslavice pouze v l. 1894-97.

Národní sad je unikátní soubor pomníků a soch na neodtěžené části kopce Kotouče ve Štramberku, z doby vzniku našeho státu. Slavnostně otevřen 6. 8. 1922. V místě zbytek hrádku a jeskyně Šipka s archeologickými nálezy. Původně poutní místo jezuitů s dvěma nedochovanými kostely.

Neptunova kašna pochází z roku 1840. Originál Neptunovy sochy je uložen na radnici, rekonstrukce v roce 2012.

Bývalá textilní přádelna vystavěná bratry Neumannovými v l. 1889 - 90 podle projektu švýc. architekta S. Bronnera z Rüti. Monumentální obdélná dvoupatrová budova v duchu průmyslové secese z dvojbarevného režného zdiva s fasádou s ozdobnými římsami s ozubem a svislými pilastry, dnes bez využití.

Secesní vila podnikatele Julia Neumanna z r.1898 podle projektu R. Aulegka. Po 2. svět. válce sídlo Lašského muzea, od r.1960 okresní knihovny. Po dlouhých vlastnických peripetiích je vila na počátku 21.stol. nově opravena a slouží jako restaurační zařízení.

Zaniklý hrad. Postaven na přel. 13. a 14. stol. Vznikl jako jedna z mnoha pohraničních pevnůstek na ochranu brodů řeky Ostravice mezi moravským územím olomouckého arcibiskupa a slezským Těšínským knížectvím. Byl zřejmě již na poč. 15. stol. opuštěn.

Ocelová telekomunikační věž z r. 2003 na kopci Okrouhlá nad Staříčem, využívaná rovněž jako rozhledna. Věž je vysoká 55 m, vyhlídková plošina je ve výšce 30 m a vede na ní 162 schodů.

Zaniklé pravěké menší hradiště na výrazném vrcholu Okrouhlá u Staříče objevené r. 1977 Milanem Borisem. Prokázána existence lidu lužické a později púchovské kultury. Dochován krátký úsek setřelého valu.