Turistické cíle v okolí obce Rychaltice

Mlýnek s větrnou turbínou vyskytující se na geograficky malém, omezeném prostoru mezi Moravskoslezskými Beskydami a Ostravou.

Mariánský morový sloup z roku 1710 vystavěn jako dík za pominutí velkého moru. Dominuje mu barokní socha Panny Marie a dalších pět barokních soch světců.

Zaniklá drobná kaplička obdélného půdorysu krytá sedlovou střechou, s náznaky barokní štukové výzdoby průčelí při nájezdu na dnes rovněž zaniklý starý Koloredovský most. Vystavěna byla patrně nejpozději kolem pol. 18. stol. Zanikla v 80. letech 20. století.

Tkalcovna vystavěná firmou Munk v r. 1860 na místě starého vodního mlýna v dolní části Frýdku. Dvoutraktovou textilku zakoupil v r. 1876 Ad. Landsberger a do konce 19. stol. jí přestavěl a doplnil o samostatnou novou tkalcovnu. Po 2. sv. válce areál začleněn do n. p. Slezan jako závod 09.

Areál bývalého kopřivnického dědičného fojtství. První zmínka z roku 1567. Proslavilo se díky svému rodákovi I. Šustalovi, který zde založil dílnu na výrobu kočárů a bryček, která se vyvinula až v automobilku TATRA. Dnes sídlo regionálního muzea.

Muzeum Zdeňka Buriana (světoznámého malíře pravěku a dobrodružství) – zřízené v roce 1992 v jedné z nejstarších městských budov.

Muzeum Zdeňka Buriana (1905-1981), malíře pravěku a dobrodružné literatury, najdeme na náměstí ve Štramberku. Součástí budovy je i místní infocentrum.

Zaniklý hrad, podle arch. nálezů lze datovat do 14. / 15. stol. Výlučně z umístění hradu v terénu (žádné zmínky v pramenech) lze soudit, že šlo o předchůdce nedalekého hradu Hukvaldy, či pravděpodobněji o jeho předsunutou strážní tvrz.

Náhrobek se sochou Ferdiše Duši se nachází v centrální části frýdlantského hřbitova. Ferdiš Duša (1888-1958) byl rodákem z Frýdlantu, známý malíř a grafik. Námětěm jeho děl bylo především Ostravsko a práce v hutích.

Národní sad je unikátní soubor pomníků a soch na neodtěžené části kopce Kotouče ve Štramberku, z doby vzniku našeho státu. Slavnostně otevřen 6. 8. 1922. V místě zbytek hrádku a jeskyně Šipka s archeologickými nálezy. Původně poutní místo jezuitů s dvěma nedochovanými kostely.

Neptunova kašna pochází z roku 1840. Originál Neptunovy sochy je uložen na radnici, rekonstrukce v roce 2012.

Bývalá textilní přádelna vystavěná bratry Neumannovými v l. 1889 - 90 podle projektu švýc. architekta S. Bronnera z Rüti. Monumentální obdélná dvoupatrová budova v duchu průmyslové secese z dvojbarevného režného zdiva s fasádou s ozdobnými římsami s ozubem a svislými pilastry, dnes bez využití.