Turistické cíle v okolí obce Sedliště

Budova bývalého zámečku postaveného za rodu Pražmů z Bílkova v 18. století. V roce 1932 přestavěn pro potřeby školství. Dnes nepřístupný.

Raškův kámen – izolovaný vápencový blok vznikl odtržením od korálového útesu a přemístěním podmořským sesuvem do hlubší části mořské pánve. Na nejvyšším místě skály byl vybudován v roce 1951 železný vyhlídkový můstek.

Na místě vodního mlýnu zřídil po r. 1868 textilní podnikatel A. Landsberger tkalcovnu, úpravnu sukna a bělidlo. Stávající vodní pohon byl později nahrazen kotelnou s vysokým cihlovým komínem. Po požáru v r. 1912 upravena střecha i fasáda. Po r. 1945 objekt začleněn do n. p. Slezan, s označením 06.

Terénní pozůstatky menšího hradu založeného na přelomu 13. a 14. století patrně německým rodem Baruthů. Při provádění vykopávek paskovským nadučitelem Skácelem byl na Zapadlisku nalezen groš.

Dřevěná zvonička valašského typu s rámovou konstrukcí a jehlancovou šindelovou střechou v okrajové části Místku zvané Bahno na mírném návrší nad vodním náhonem. Církevní objekt (zvonička nebo kříž) zde stával nejpozději od pol. 18. století. Zvonička je poměrně udržovaná a slouží doposud svému účelu.

Rovninské balvany leží v areálu ostravského výstaviště Černá louka. Byly nalezeny v polovině 20.stol. v Hlučíně. Jsou dokladem působení ledovců v době ledové na Ostravsku.

Rozhledna na kopci Husarůvka z roku 2004. Součástí je budova obecního úřadu a dalších služeb. Celoročně přístupná. Výška 17 m s výborným výhledem do okolí, hlavně dominanta Beskyd s Žermanickou přehradou.

Špatně čitelné terénní relikty tvrziště písemně doloženého k roku 1554. Tvrz vznikla pravděpodobně počátkem 14. stol. a zanikla koncem 16. století. Tvrz se nacházela na pahorku nad hospodářským dvorem v obci.

Renesanční zámek byl pravděpodobně přestavěn ze starší tvrze v pol. 16. stol. Sedlnickými z Choltic. V l. 1917–20 zde byla ubytovna pro maďarské a české vojáky. Zámek chátral a v roce 1924 se dokonce část zřítila. Později byl celý zámek rozebrán.

Dřevěný kříž zasazený v kamenném podstavci na paměť tragické události, při níž zde zahynul 13. 10. 1884 ředitel kn. arcibiskup. panství Hukvaldy Antonín Skácel, když se splašili koně s jeho kočárem.

Předpokládané zaniklé sídlo pánů ze Skalice, jež se písemně zmiňují poprvé r. 1409. Po r. 1525 páni ze Skalice z historie mizí. Sídlo (tvrz) se patrně nacházela v rámci pozdějšího panského dvora (dnes zaniklý) v sedle u kostela sv. Martina.

Zaniklý lom v obci Skalice, který se nachází asi 1 km vzdušnou čarou od horního konce Skalice s kostelem sv. Martina.