Turistické cíle v okolí obce Jindice

Barokní zámek vznikl přestavbou tvrze, postavené po r. 1601 Danielem Pražákem z Jindic. Na zámek přestavěna po r. 1765. V letech 1919–20 zámek zmodernizován. Po r. 1990 opuštěný a chátrá, stejně jako přilehlé hospodářské budovy a park.

Barokní zámek stojí na místě bývalé tvrze z 15. st., Ta byla r. 1627 vypleněna nevolníky. Po opravách 1635 vznikl zámek. 1727-1733 ho dala A. M. Toskánská přestavět v barokním stylu. R. 1847 připadl císaři Ferdinandovi. Dnes v soukromých rukách.

Mohutná kašna uprostřed malého náměstí je jedním ze symbolů Kutné Hory. Její údajný stavitel je Matěj Rejsek. Polygonální kašna o dvanácti bocích je zdobena množstvím fiál a kružeb, původně (stojí zde již od roku 1495) ji mělo též zdobit několikero soch na konzolách.

Kamenný most údajně ve 14. st. postavil zdejší opat Matěj, podle jiných zdrojů jde o stavbu z 18. st. s využitím kamenů z rozebírané zříceniny kláštera. Most sklenut dvěma oblouky na středový sloup s břitem. Donedávna využíván jako součást komunikace, po poškození povodní r. 2013 zbořen.

Dům byl zbudován již na přelomu 14.a 15.st. Pro kutnohorského patricije a důlního podnikatele Kroupu jej v r.1489 přestavěl mistr Brikcí. Při rekonstrukci v l.1901-02 získal dům dnešní podobu. Nachází se zde jedna z expozic Českého muzea stříbra.

Kamenný barokní most vystavěn v 2. pol. 17. století, nebo kolem roku 1700. Na konci 18. století zaznamenán do vojenských map. Má pět oblouků, pilíře jsou založeny přímo na skalním prahu, na straně proti toku potoka zpevněny břity. Od r. 1958 na seznamu nemovitých kulturních památek ČR.

Kamenný most z poloviny 19. století přechází třemi oblouky Vavřinecký potok (Výrovku). Je pozoruhodný svými dlouhými nájezdovými rampami, z nichž levobřežní obsahuje další oblouk nad místní komunikací. Účelová stavba z režného lomového kamene bez slohových znaků, upravená v I. třetině 20. století.

Viadukt postaven r. 1900. Půdorysně esovitě zakřiven. Sedm půlkruhových oblouků o rozpětí 12 m. Stavěn z pískovcových kvádrů a žulových bloků. Pilíře mírně kónické. Patří k nejpůsobivějším objektům dopravního stavitelství na území středních Čech. R. 1991 prohlášen za nemovitou kulturní památku.

Pozůstatky gotické pohřební kaple z dílny parléřovské stavební huti, pocházející z osmdesátých let 14. století.

Pozdně barokní kaple s maurskými prvky ze 40. let 18. století. Sloužila jako kostnice, po roce 1816 jako márnice.

Kaple z roku 1681 postavená Adolfem Vratislavem ze Šternberka, v roce 1873 přestavěna pseudogoticky, poté sloužila jako šternberská hrobka.

Kaple z let 1891–92, postavená na místě starší dřevěné zvoničky. Čtvercová stavba s jehlancovitou střechou zakončenou zvonicí. Postavena současně s hasičskou zbrojnicí, která k ní z jižní strany přiléhá.