Turistické cíle v okolí obce Suchdol

Zřícenina kaple a letohrádku sv. Jana Křtitele spolu s eremitáží a letohrádkem postavené na příkaz hraběte Františka Šporka roku 1697-1698. Kapli obklopoval malý klášter mnichů pavlánů. Vše zaniklo po požáru v roce 1894.

Pozdně empírová náhrobní kaple baronů z Jelení, postavená na severovýchodním okraji Červených Peček v letech 1845 - 46 na místě renesančního hřbitovního kostela Všech svatých, zaniklého roku 1796. Obklopuje ji pohřebiště dalších majitelů panství.

Novobarokní kaple z roku 1904 na společném hřbitově pro Nebovidy a Červené Pečky, zřízeném počátkem 20. století na nebovidské straně hranice.

Barokní kaple z roku 1724, v roce 1863 přestavěná do dnešní podoby. Pozůstatky figurálních nástěnných maleb v interiéru pocházejí z druhé poloviny 19. století. Kaple představuje archetyp drobných kaplí, vznikajících při cestách na území středních Čech v 1. pol. 18. století.

Výklenková kaple sv. Vojtěcha z konce 18. století. Obdélná kaple ukončená trojúhelníkovým štítem. Opravy provedeny v letech 1859, 1901, 1932, 2011 a 2016. Požadavek na přenesení kapličky na jiné místo, než je současné u prodejny automobilů, neprošel.

Kaple sv. Vojtěcha stojí o samotě nad pramenem severozápadně od Bylan na Kutnohorsku. Je to výklenková kaple z konce 19. stol. s navazující jednoprostorovou stavbou obdélného půdorysu z režného zdiva. Ve výklenku stojí barokní socha sv. Vojtěcha z 18. stol.

Barokní kaple s rovným závěrem z r. 1772, upravena r. 1886. Po 2. světové válce chátrala a r. 1987 měla být zbořena. V 90. letech a r. 2004 opravena. V interiéru zděná barokní oltářní menza a zbytky malířské výzdoby. Kapli v Poboří, části městyse Plaňany, spravuje farnost Kostelec nad Černými lesy.

Klasicistní kaplička postavena neznámým autorem roku 1779. První rekonstrukce kapličky v roce 1878. V průběhu 20. stol. chátrala. V 90. letech 20. stol. kaple obnovena a restaurována. Původně v kapličce obraz sv. Isidora, nyní obraz Panny Marie.

Kašna z roku 1850 od kameníka Václava Ladislava. Stojí na místě mariánského sloupu z roku 1694, který byl v roce 1849 z neznámého důvodu stržen. Z tohoto sloupu pochází socha Panny Marie na středovém sloupku kašny.

Stavba gotického chrámu probíhala v l. 1280-1320 sedlckými cisterciáky. Roku 1421 klášter i s kostelem vypleněny husity. Kostel obnoven až v letech 1700-1709 ve slohu barokní gotiky Janem Blažejem Santinim-Aichlem. Interiéry zpřístupněny r. 2007.

Výstavný klášter založil Dětřich z Portic r. 1357. R. 1421 husity rozvrácen, r. 1481 obnoven Landštejny, r. 1553 znovu zanikl. R. 1690 obnoven ve skromné podobě, definitivně zrušen r. 1783. R. 1819 J. Dörfel přestavěl budovu kláštera na zámek. Jan II. z Lichtenštejna jej přestavěl do dnešní podoby.

Proboštství, založené cisterciáky ze sedleckého kláštera, uváděno r. 1248. R. 1421 bylo vypáleno husity. Ruiny kostela sv. Martina jsou viditelné na vedutě z poč. 17. stol.; na skice z pol. 19. stol. již nejsou. Areál je v nepřístupné soukromé zahradě, dochované kamenné artefakty v Městském muzeu.