Turistické cíle v okolí obce Frýdlant nad Ostravicí

Kaple sv. Mauritia z r. 1851 nahradila dřevěný kostelík postavený biskupem Stanislavem II. Pavlovským r. 1580. Ten byl v r. 1850 zbořen a rozebrán, jelikož pozbyl na významu po postavení nového zděného kostela v centru obce roku 1631.

Drobná bezslohová kaple s půlkruhovým závěrem a šindelovou střechou uprostřed městského hřbitova založeného r. 1894. Kaple vznikla prokazatelně před r. 1833 na křižovatce, kde již v pol. 18. stol. stával kříž.

Novogotická kaple sv. Otýlie při silnici z Frýdku do Starého Města byla dle pověsti vystavěna frýdeckým měšťanem Janem Pešatem jako díky za zázračné vyléčení slepoty jeho matky a sestry.

Drobná kaple stojící mezi státem chráněnými staletými duby letními u raškovické Adámkovy vily.Jednoduchá obdélná stavba s půlkruhovým závěrem a trojúhelným štítem. V roce 2006 rekonstruovaná.

Drobná kaple neznámého zasvěcení vystavěna v místecké části Koloredov u tzv. Jiříkova mlýna (Lembergerovy textilky) nejpozději ve 2. pol. 18. stol. Zanikla při rozšíření silnice někdy po r. 1985.

Jednoduchá kaple s rozměrnou nikou, v níž je umístěn kříž s Kristem a obraz světice při silnici na horním konci obce Palkovice, v místě zvaném Za humny. Kaple je nově opravena.

Kamenná kašna z roku 1863 s litinovou sochou sv. Floriána z roku 1894 uprostřed frýdeckého Zámeckého náměstí. Po opravě v 90. letech 20. století opět funkční.

Zaniklý zámeček vybudovaný z gotické vodní tvrze v jižní části vsi. Po roce 1698 přestavěna tvrz na barokní zámeček. V roce 1952 byl zchátralý objekt zbořen a část zdiva použta na stavbu hájovny.

Klášter ve Frýdlantě založil v roce 1871 olomoucký arcibiskup Bedřich z Fürstenbergu jako ústav pro výchovu dívek lesníků arcibiskupských úředníků. Budově vévodí v čele neorománská řeholní kaple, kopie baziliky sv. Pavla v Římě.

Vodní nádrž k plavení dřeva na Panském potoce na k.ú. Čeladné, vzhledem k povodí v obecné tradici považované za část Starých Hamrů, rekonstruovaná několikrát za účelem zachytávání splavenin pro nádrž Šance-Řečice. Po r. 1989 změněna na běžnou retenční nádrž. Původně 13,5 tis. metrů čtverečních.

Vodní nádrž z poloviny 19. století v depresi potoka Kyčerov a jeho bezejmenného přítoku, rekonstruovaná v letech 2011 - 2013. Součástí jsou dvě přehrázky na přítocích proti plaveninám, hráz se dvěma odtoky měří na délku 35 metrů, na výšku 5,5 m, v koruně 7,6 m. Obsah nádrže je 1650 metrů kubických.

Vodní nádrž pro plavení dřeva, tzv. klauz, byla na Vlaském potoce vybudována před r. 1836. Od 1. světové války však nebyla udržována a zchátrala. Její zbytky se nacházejí nad beskydskou osadou Vlaské (součást obce Morávka), asi 2 km proti toku potoka.