Turistické cíle v okolí obce Skalice

Socha národního světce z roku 1778 od neznámého, snad místního umělce. Řadí se mezi nejvýznamnější sochy v regionu.

Kamenná socha sv. Jana Nepomuckého na vysokém ozdobném podstavci stojí při silnici procházející středem obce Skalice u Frýdku. Dle nápisu zřízena nákladem skalického rektora Filipa Kuly v r. 1839.

Pozdně barokní pískovcová plastika sv. Jana Nepomuckého z roku 1813. Původně stávala socha, zřízená nákladem manželů Piskořových, u mostku přes říčku Olešnou v místní části Boudy. Na současné, cca 100 m vzdálené místo, byla přesunuta při regulaci říčky a rozšiřování cesty v 70. letech 20. stol.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého od sochaře M. F. Weissmanna z Frýdku, při staré cestě z Frýdku do Starého Města. Doba vzniku sochy je datována do r. 1728 podle letopočtu v kartuši na podstavci. V minulosti nedaleko sochy křížil cestu důležitý vodní náhon na frýdecké mlýny, pily a valchy.

Druhotně kolorovaná barokní socha sv. Jana Nepomuckého s obvyklými atributy z 50. let 18. století, patrně z dílny Antona Stanettiho z Těšína. stojí na nevysokém podstavci, původně byl v jejím okolí podzámecký rybník, vysušený poč. 20. století. Cenná součást původního rozsáhlého zámeckého areálu.

Pololidová kamenná socha sv. Jana Nepomuckého na nevysokém podstavci s letopočtem 1839 postavená nákladem rodiny Muroňovy. Socha se nachází v osadě Úspolka za přehradou Morávka, u bývalé cesty k mostku přes říčku Morávku.

Sochy sv. Antonína Paduánského z 2. poloviny 18. století a sv. Jana Nepomuckého pravděpodobně z roku 1791.

Barokní sousoší neznámého slezského umělce z r. 1777 představující Krista klesajícího pod tíhou kříže a pomáhajícího sv. Šimona. Na podstavci je zobrazena sv. Veronika. Plastika r. 1974 přemístěna od Kolloredovského mostu na nový městský hřbitov.

Barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého z roku 1759 v jihovýchodním nároží náměstí. Podstavec je o 40 let mladší.

Hrádek z kterého zbyly dnes už jen zbytky, vznikl asi ve 13. st. Nález erbu napovídá, že zde sídlili páni z Deblína. Poté ho nejspíše vlastnili bratři Stangeové, kteří přišli ze Saska. Ke sklonku 13. století, byl hrádek opuštěn a nahradila ho tvrz.

Dnes zaniklý zámek nechal v r. 1775 postavit těšínský zlatník Jan Grešlovič. Po r. 1801 byl zámek upraven a byly v něm kanceláře a byty. Po r. 1945 byl v majetku státu a využíván místním JZD, dokonce jako drůbežárna. V r. 1967 byl zámek zbořen.

Poměrně výrazně narušené větší tvrziště vzdálené 1,5 km jz. od centra obce, v lese zvaném Palesek. Znatelný porušený pahorek jádra lokality, část valu a příkopu. Existuje předpoklad jejího založení bratry z Frýdlantu v průběhu 14. století.