Turistické cíle v okolí obce Vysoká

Naše nejvýznamnější empírová stavební památka. Stavbu zahájil roku 1802 nejvyšší purkrabí českého královskví Jan Rudolf hrabě Chotek. Tympanony zdobeny náročnými reliéfy. Nyní v zámku instalována expozice zemědělského muzea.

Mohutná kašna uprostřed malého náměstí je jedním ze symbolů Kutné Hory. Její údajný stavitel je Matěj Rejsek. Polygonální kašna o dvanácti bocích je zdobena množstvím fiál a kružeb, původně (stojí zde již od roku 1495) ji mělo též zdobit několikero soch na konzolách.

Kamenný most údajně ve 14. st. postavil zdejší opat Matěj, podle jiných zdrojů jde o stavbu z 18. st. s využitím kamenů z rozebírané zříceniny kláštera. Most sklenut dvěma oblouky na středový sloup s břitem. Donedávna využíván jako součást komunikace, po poškození povodní r. 2013 zbořen.

Dům byl zbudován již na přelomu 14.a 15.st. Pro kutnohorského patricije a důlního podnikatele Kroupu jej v r.1489 přestavěl mistr Brikcí. Při rekonstrukci v l.1901-02 získal dům dnešní podobu. Nachází se zde jedna z expozic Českého muzea stříbra.

Kamenný barokní most vystavěn v 2. pol. 17. století, nebo kolem roku 1700. Na konci 18. století zaznamenán do vojenských map. Má pět oblouků, pilíře jsou založeny přímo na skalním prahu, na straně proti toku potoka zpevněny břity. Od r. 1958 na seznamu nemovitých kulturních památek ČR.

Jednoobloukový kamenný most nad jezem na Výrovce byl postaven v 18. století. Roku 1772 byl osazen sochami, roku 1838 opraven. V letech 1967 - 68 byly sochy sejmuty, dnes zřejmě umístěny v zámeckém parku. Někdy v té době doplněn lávkou pro pěší, nedávno opatřen nevhodným nátěrem.

V údolí pod Hraběšínem stojí starý kamenný most. Stojí v oblasti, kde se v raném středověku rýžovalo zlato. Silnice přeložena o kus dál a přes potok byl postaven most nový. Starý most se přestal udržovat. Most chátrá. Uvolňují se kameny z jeho základů.

Kamenný most z poloviny 19. století přechází třemi oblouky Vavřinecký potok (Výrovku). Je pozoruhodný svými dlouhými nájezdovými rampami, z nichž levobřežní obsahuje další oblouk nad místní komunikací. Účelová stavba z režného lomového kamene bez slohových znaků, upravená v I. třetině 20. století.

Kamenný most přes Výrovku nahradil po roce 1847 předchozí dřevěný objekt. Kromě hlavního oblouku, vysoko vyklenutého nad tokem, sestává ze čtyř dalších polí na obou březích. Stavba z lomového kamene bez slohových znaků, trubkové zábradlí nahradilo zřejmě ve II. polovině 20. století parapetní zídky.

Viadukt postaven r. 1900. Půdorysně esovitě zakřiven. Sedm půlkruhových oblouků o rozpětí 12 m. Stavěn z pískovcových kvádrů a žulových bloků. Pilíře mírně kónické. Patří k nejpůsobivějším objektům dopravního stavitelství na území středních Čech. R. 1991 prohlášen za nemovitou kulturní památku.

Mariánský sloup je pozdně barokní dílo z r. 1768. Na odstupněném základu spočívá mohutný odstupněný sokl. Krajní pole vyplňují rokaje, střední nesou kartuši s reliéfy světců. Na soklu sloup s rokokově dekorovanou hlavicí, který obklopují jiní čtyři světci. Socha Panny Marie je podána v dynamickém stylu. Sloup zapsán do seznamu kulturních památek v r. 1965.

Kaplička pochází z 19. stol. Vystavěna na čtvercovém půdorysu se stanovou střechou a hranolovou vížkou s jehlancovou střechou. Stavba na svažujícím se terénu na straně vstupního průčelí. Vnitřní prostor zaklenut českou plackou. Kaple od r. 1987 zapsána do státního seznamu kulturních památek.