Turistické cíle v okolí obce Vysoká

Terénní pozůstatky opevnění neznámého jména a historie, snad útočištného hradiště – refugia ze 12. st., zatím nedatovaného ani archeologickými nálezy. Zachována dvojice mohutných příkopů a valů, chránících ostrožnu na čelní, severozápadní straně.

Terénní zbytky blíže neznámé fortifikace, snad hrádku neznámého jména ze 13.-14. st., o němž psané zprávy mlčí a nejsou dosud k dispozici ani archeologické nálezy pro dataci. Zachovány mohutné valy a příkop.

Zchátralá gotická tvrz ze 14. stol. Po připojení k Pardubicím po r. 1502 využívána jako sýpka a sklady. Obdélná věžovitá stavba s propadlou střechou a stropem 2. patra je dnes v kritickém stavu.

Původně tvrz z 15. stol. přestavěná v roce 1684 na barokní zámek a roku 1870 získal zámek dnešní novorenesanční podobu. Po roce 2002 prošel rekonstrukcí. Při zámku hospodářký dvůr a park.

Venkovská usedlost čp. 2 je pozdně barokní budova. Vystavěna r. 1753. V nice v prvním patře budovy socha sv. Jana Nepomuckého. Na budově umístěny sluneční hodiny. Areál upravován ve 20. století. V současnosti využíván k obytným účelům.

Větrný mlýn holandského typu nechal postavit kolem roku 1822 markýz de Trasegnies, tehdejší majitel panství Žáky. Mlela se zde mouka, vyráběly kroupy, lisoval olej i šrotovalo obilí. Poslední zmínka pochází z roku 1873. V roce 1911 se uvádí již jako rozpadlý.

Hrad byl založen r. 1300 Václavem II. Sloužil jako centrální královská mincovna. Základem byly mincovní kovárny a ražební síň. Na přelomu 14.-15.st. byl za Václava IV. přestavěn na dvoupatrový palác s věží a kaplí. V 19. st. byl neogoticky upraven.

Vodárenská věž na břehu Kovářského rybníka. Počátkem 18. století postavena hrabětem Věžníkem pro zásobování zámku a rozlehlé zahrady. Úpravy v 80. letech 19. století, od II. světové války bez využití, silně zchátralá.

Dominanta západní části Kolína byla postavena pro zlepšení zásobování města vodou v letech 1928-1930 podle projektu Fr. Jandy a Ing. Hráského. Věž o celkové výšce 45 m má vyhlídkový ochoz ve výši 36 m. Od r. 1977 opuštěna a zdevastována, v letech 2014-2015 upravena na rozhlednu s muzejní expozicí.

Věžový vodojem postavený roku 1927 v centru tehdy ještě samostatných Zibohlav. Na rozdíl od většiny soudobých obdobných staveb je proveden v historizujícím duchu vzdáleně napodobujícím hradní hlásky (kamenné obložení dříku, tvar oken ap.). V současnosti pravděpodobně nefunkční.

Vodní nádrž Vrchlice je vodárenská nádrž na říčce Vrchlici mezi Kutnou Horou a Malešovem. Vzhledem k jejímu účelu jsou její břehy turisticky nepřístupné. Má unikátní klenbovou betonovou hráz z let 1966-1970. Zásobárna pitné vody pro Kutnohorsko a Čáslavsko.

Pravděpodobně slovanské hradiště z raného středověku ležící na místě dnešního kostele sv. Václava a na jazykové ostrožně východně od něj. Pod podlahou kostela byly nalezeny zbytky otonského kostelíka z konce 10. století.