Turistické cíle v okolí obce Heřmanovice

Rodinná hrobka Vincenze Priessnitze (4.10.1799 – 28.11.1851), který byl zakladatelem přírodního léčitelství a zdejších lázní (r. 1837). Kamenná stavba s letopočtem 1853, kde je pohřben V. Priessnitz s ženou Sophií a dcerou Karolínou (3 r.). V okolí hrobky je několik pomníků a pramenů.

Suchý vrch je přírodní rezervace nedaleko Vrbna pod Pradědem. Má rozlohu 49,56 ha a leží v nadmořské výšce 680–941 m.

Téměř zaniklý hrad. Zmiň. v pramenech pouze v zápisu o loupež. vpádu rytíře Ulmana z Linavy na úz. vratislav. biskupství, po němž se stáhl na hrad „weyssensteyn“. Datum zápisu neznámý, odhadem obd. 1318–1342. Nálezy keramiky z obd. 14.–15. stol.

Skromné zbytky hradu Quinburk z přelomu 13. a 14. století postaveného k ochraně zemské stezky mezi Zlatými Horami a Vrbnem. V průběhu 14. století byl opuštěn a od té doby je pustý.

Zřícenina nevelkého, strážního hrádku bez sídelní funkce založeného ve 12. stol. Hrad se psal Weyssensteyn v souvislosti s loupežníkem Ulmanem z Linavy.

Historická budova radnice v pozdním klasicismu. Původně postavena v renesančním slohu r.1560 s barokní věží, která byla po požáru v r.1821 stržena.

Barokní budova radnice z r.1710 s renesančním jádrem z r. 1610 uprostřed centrálního Masarykova náměstí. Po r. 1841 klasicistní úpravy fasády. Obdélná patrová budova s věží s lucernou je dodnes sídlem městského úřadu.

Rodný dům Vincenze Priessnitze. R. 1822 byl přestavěn na první vodoléčebný ústav na světě – v přízemí byly prováděny léčebné kůry a v přistavěném patře byli pacienti ubytováni. R. 1937 místo získalo status lázní. R. 1999 zde bylo zřízeno muzeum V. Priessnitze, pobočka Vlastivědného muzea Jesenicka.

Budova sanatoria byla postavena r. 1903, původně pro První slezský vojenský ústav R. Sternadela. Kolem r. 1906 upravena na hotel a r. 1910 zde bylo otevřeno sanatorium. Majitelé se často střídali. Po r. 1945 ozdravovna, učňovské středisko. V 60. l. 20. stol. havarijní stav objektu, demolice r. 1964.

Přestavěná budova tvrze, ovšem historicky nedoložena, jež mohla vzniknout někdy před rokem 1476 za Jana Bathoryho, majitele bretnovského statku. Jako údajné šlechtické sídlo ztratila význam v polovině 16. století. Dnes je soukromým majetkem, slouží jako obytný dům.

Budova, označovaná jako lichtenštejnský zámek z 18. století, je ve skutečnosti vilou postavenou v letech 1904-1907 lékařem Oskarem Hanischem. Od roku 1950 se stala sídlem tehdejšího národního výboru, nyní obecního úřadu.

Výstavný raně klasicistický zámek vybudoval pro sebe po roce 1874 Antonín Scheffer, jenž koupil v Širokém Brodě rychtu (fojtství), jejíž součásti byl i hospodářský dvůr. Po roce 1945 přešel zámek do majetku státu. Dnes je v soukromých rukou a je využíván jako dílny a garáže.