Turistické cíle v okolí obce Víckov

nebo vyberte

Víckov

Jihomoravský kraj,  Brno-venkov  (BO)
Nalezeno celkem 137 záznamů, 4 / 12 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 kaple sv. Barbory
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Křižanov
Románská kaple upravená barokně. Přestavbu kaple po r. 1727 objednal opat V. Vejmluva, projekt chybně připisován J. B. Santinimu. R. 1860 byla upravena v romantizujícím slohu, v 80. letech 20 stol. jí byl při opravě navrácen původní vzhled.
 kaple sv. Cyrila a Metoděje
510.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, není známo, Vysočina, Lesoňovice
Kaple sv. Cyrila a Metoděje byla postavena v historizujícím slohu v letech 1861–1862. K opravě došlo v r. 1922. Před vchodem stojí železný kříž z r. 1851.
 kaple sv. Františka z Assisi
340.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Ujčov
Kaplička nejasného stáří, opravena a vysvěcena v r. 1993 v obci Ujčov. První zmínky o vesnici k r. 1360.
 kaple sv. Jana Nepomuckého
450.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Kamenná
Cihlová vysoká a štíhlá čtyřboká kaple v Kamenné je zasvěcena sv. Janu Nepomuckému. Postavena byla snad na počátku 19. století, pravděpodobně na místě starší kamenné stavby se stejným půdorysem. Zachycena na indikační skice stabilního katastru z roku 1835. Kaple není památkově chráněná.
 kaple sv. Jana Nepomuckého
527.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Křižanov
Kaple vystavěna r. 1848. Drobná stavba obdélného půdorysu s tříbokým závěrem. Příklad prolínání klasicistního stavitelství s barokními formami přežívajícími do 19. stol. Kaple je památkově chráněna od roku 1970.
 kaple sv. Jiljí
355.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Řikonín
První zmínka o vesničce pochází z roku 1230. Stálých obyvatel má obec 49. Kaplička svatého Jiljí vystavěna v roce 1874. Stojí na svažité návsi uprostřed obce.
 kašna
272.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Tišnov
Kašna z poč. 19. stol. Příklad klasicistního umění. Materiál kámen. Šestiboký půdorys s mírně vydutými boky. Umístěna na čtyřstupňovém schodišti. Členěna římsou, zakončena zaoblenou obrubou. Uprostřed hranolový sokl a na podnoži dekorativní váza, z níž vytéká voda. Památkově chráněno od r. 1964.
 kašna se sousoším sv. Cyrila a Metoděje
550.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Bystřice nad Pernštejnem
Kašna byla zhotovena sochařským závodem Jana Eduarda Tomoly v Brně ve 2. pol. 19. století. Sousoší opraveno v r. 2007. V r. 2014 na kašnu přibyly čtyři chrliče znázorňující zubří hlavy.
 klášter cisterciaček Porta Coeli s kostelem Nanebevzetí Panny Marie
256.0 m. n.m.
sakrální památky - klášter, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Předklášteří
Klášter založila ve smíšeném slohu s románskými i raně gotickými prvky královna Konstancie v r. 1233, kostel vysvěcen v r. 1239. V 17. a 18. století několikrát barokně přestavěn a rozšířen. Nyní je zde jediný funkční konvent cisterciaček v ČR, v jedné z budov areálu sídlí pobočka Muzea Brněnska.
 Klucanina
400.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Tišnov
Rozhledna (28,8 m, 402 m n. m.). Na jejím místě byla postavena dřevěná rozhledna již r. 1934 Klubem českých turistů. Po 2. světové válce byla ve špatném stavu a v l. 1951–1952 byla rozebrána. R. 2003 byla občanským sdružením „Rozhled na Tišnov“ postavena na původní podezdívce rozhledna nová.
 kolomazný kámen 2
430.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Kamenná
Kolomazné kameny jsou ploché kruhové nebo oválné balvany, v tomto případě žulové, s mírným spádem k otvoru uprostřed. Na nich byl destilací borového dřeva získáván dehet, ten pak býval smíchán s tukem a vznikalo tak mazivo na dřevěné nápravy vozů, kolomaz. Ta byla používána do 19. století.
 kolomazný kámen 3
430.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Kamenná
Kolomazné kameny jsou ploché kruhové nebo oválné balvany, v tomto případě žulové, s mírným spádem k otvoru uprostřed. Na nich byl destilací borového dřeva získáván dehet, ten pak býval smíchán s tukem a vznikalo tak mazivo na dřevěné nápravy vozů, kolomaz. Ta byla používána do 19. století.