Turistické cíle v okolí obce Měřín

Hřbitov byl založen po roce 1600. Nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1672. Na ploše 2050 m2 se dochovalo cca 250 žulových barokních náhrobků s čistě hebrejskými nápisy z období 17.–18. století. Opuštěn byl ve druhé polovině 19. století, kdy byl zaplněn a v jeho sousedství vznikl hřbitov nový.

Jan starší Stránecký ze Stránce r.1562 přestavěl tvrz na renesanční zámek. Dochoval se v nezměněné podobě dodnes. Čtyřkřídlá budova se čtvercovou dispozicí okolo nádvoří. Staveba inspirovaná italským kastelem.

Zaniklý hrad. Doba založení hradu neznámá, nezbytný archeologický výzkum. Hrad zanikl někdy v 15. stol. Zmiňován až r. 1579 při koupi Hynkem Brtnickým z Valdštejna již jako „pusté hradisko“. Pravděpodobně šlo o soukromé sídlo patřící k Radonínu či jiné nedaleké osadě.

Synagoga jako součást nového ghetta vystavěna v roce 1684. Jako modlitebna sloužila do roku 1943, poté skladiště. Od konce 60. let 20. století v desolátním stavu. Obnovena po roce 1989, otevřena jako muzeum v roce 2000.

Toleranční (evangelický) kostel vznikl jako modlitebna v letech 1787-1789 podle regulí tolerančního patentu. Novorománská věž byla přistavěna r. 1902. Nyní sbor Českobratrské církve evangelické s pravidelnými bohoslužbami. Stavba je od r. 2007 chráněnou kulturní památkou.

Pozdně barokní nárožní dům z konce 18. stol. si jako jediný na náměstí uchoval původní, téměř nezměněný vzhled. Nárožní jednopatrová budova s mansardovou střechou je kryta šindelem. Průčelí zdobí sluneční hodiny a socha Panny Marie. Dům je v soukromém vlastnictví, památkově chráněný od r. 1958.

Dům vznikl spojením dvou gotických budov z poloviny 15. století, kdy zde sídlila správa valdštejnského panství. Ty byly upraveny v renesanci a sjednoceny v baroku. Dnes v objektu sídlí informační centrum. Ve dvoře jsou zazděny kamenné desky s hebrejskými nápisy, přenesené sem ze zbořené synagogy.

Původní tvrz vystavěl někdy po roce 1412 buď Ondřej z Kutné Hory nebo jeho synové, kteří se na Vanči usídlili. Od roku 1481 až do počátku 17. století na ni sídlil rod Jiříka z Jemničky, který přijal příjmení Vanecký. Dnes stojí v místě obytné stavení obsahující některé fragmenty původní tvrze.

Původně pozdně románský hrad Tasovců. V gotice přestavěný na palác a v r. 1578 na renesanční zámek. V r. 1723 zničil zámek požár. Ugartové využili oprav k barokní přestavbě, kterou zámek získal dnešní podobu. V 19. a 20. st. regotizován.

Památný javor na okraji lesa u Věstoňovic, severně od Třebíče.

Větrný mlýn holandského typu dal v letech 1837-1838 postavit majitel budišovského panství svobodný pán Karel Baratta-Dragono. Zanikl v roce 1866, kdy jej údajně vypálilo pruské vojsko. Po požáru nebyl obnoven a zachovalo se z něj jen obvodové zdivo do výše 9 metrů. Památkově chráněn od roku 1968.

Reliéfní pozůstatky hrádku, jehož vznik zřejmě souvisel s prvotním osazováním krajiny, tj. ještě před rokem 1373, kdy byla ves již součástí okareckého panství.