Turistické cíle v okolí obce Měřín

Moderně pojatá pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého byla odhalena 17. 7. 2020. Socha byla vytvořena z iniciativy spolumajitele zámku Jana Podstatzkého-Lichtensteina a jejím autorem je akademický sochař Patrik Vlček. Socha stojí na kamenném můstku spojujícím zámek se zámeckým parkem.

Polychromovaná pískovcová socha světce v nadživotní velikosti z roku 1848. Světec stojí na podstavci s rytými symboly kružnice a ratolestí a letopočtem vzniku. Má obvyklé kanovnické roucho a na hlavě biret, v ruce drží kříž a palmovou ratolest. Socha je památkově chráněná od r. 1958.

Vápencová barokní socha na žulovém podstavci z r. 1735 od F. A. Jelínka z Kosmonos, kterou hradil pekař Jakub Kolovrátek, svědek na sochařově svatbě. Zobrazuje sv. Josefa v nadživotní velikosti, s Ježíškem v náručí, doprovázeného dvojicí andílků sedících na podstavci. Památkově chráněná od r. 1958.

Umělecky hodnotná barokní socha sv. Václava z mušlového vápence z r. 1740 od místního sochaře F. A. Jelínka. Zobrazuje světce v mírně podživotní velikosti, oděného v knížecí roucho s korouhví a štítem. Podstavec sochy je novější, z odlišného kamene. Památkově je socha chráněná od května 1958.

Trojiční sloup z roku 1750, dílo polenského rodáka, žáka Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa, sochaře Viktora Václava Morávka.

Špitální kaple sloužící špitálu založenému po roce 1440 Janem Sezimou z Rochova a jeho manželkou Kateřinou z Močovic. Novogoticky přestavěna, spolu s budovou bývalého špitálu, na konci 19. století.

Goticko-renesanční synagoga z r. 1695, postavena vedle starší Malé synagogy. Náboženským účelům sloužila do roku 1870, později skladiště. Dnes galerie a expozice historie Židů ve Velkém Meziříčí.

Hřbitov byl založen po roce 1600. Nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1672. Na ploše 2050 m2 se dochovalo cca 250 žulových barokních náhrobků s čistě hebrejskými nápisy z období 17.–18. století. Opuštěn byl ve druhé polovině 19. století, kdy byl zaplněn a v jeho sousedství vznikl hřbitov nový.

Jan starší Stránecký ze Stránce r.1562 přestavěl tvrz na renesanční zámek. Dochoval se v nezměněné podobě dodnes. Čtyřkřídlá budova se čtvercovou dispozicí okolo nádvoří. Staveba inspirovaná italským kastelem.

Zaniklý hrad. Doba založení hradu neznámá, nezbytný archeologický výzkum. Hrad zanikl někdy v 15. stol. Zmiňován až r. 1579 při koupi Hynkem Brtnickým z Valdštejna již jako „pusté hradisko“. Pravděpodobně šlo o soukromé sídlo patřící k Radonínu či jiné nedaleké osadě.

Synagoga jako součást nového ghetta vystavěna v roce 1684. Jako modlitebna sloužila do roku 1943, poté skladiště. Od konce 60. let 20. století v desolátním stavu. Obnovena po roce 1989, otevřena jako muzeum v roce 2000.

Zříceniny nejspíše pozdně středověkého strážního hrádku nad údolím Oslavy. O hradu lidově zvaném Templštejn nejsou v pramenech žádné zmínky. Dochovalo se pouze torzo hranolové věže.