Turistické cíle v okolí obce Kochánov

Terénní zbytky tvrze. Poč. 15. st. jsou uváděni vladykové z Bransouz, obce ze 13. st. zvané dříve Bransudy, a tak tvrz je nejpozději z poč. 15. st. Zničena byla za česko-uherských válek, nebyla obnovena. Zachovány jsou valy a části zdiva.

Tento zámek vznikl ve 14. stol. z původní tvrze. V 16. stol. přestaven na renesanční zámek. Po roce 1715 z něj vzniklo honosné barokní sídlo. Interiér bohatě zdoben freskami a štuky (inspirace Čínou). Okolo zámku park ve francouzském stylu.

Budova bývalého hostince v Přibyslavicích je barokního původu z doby před r. 1744. V 18. stol. a za 1. republiky sloužil k ubytování dělníků, kteří pracovali na stavbě kostela Narození Panny Marie. V 60. letech 20. stol. upraven na obytný dům.

Zámek byl postaven Rafaelem Chroustenským na konci 16. stol. V r. 1620 mu byl zámek zabaven pro jeho účast na stavovském povstání a darován hraběti Collaltovi, který ho využíval jako admin. budovu. V 18. stol. byl částečně barokně přestavěn.

Původní gotická brána ze 14. století, přestavěna renesančně v 16. století. V její blízkosti je zachována část gotických hradeb s kruhovou baštou.

Zříceniny nejspíše pozdně středověkého strážního hrádku nad údolím Oslavy. O hradu lidově zvaném Templštejn nejsou v pramenech žádné zmínky. Dochovalo se pouze torzo hranolové věže.

Barokní, památkově chráněná, kamenná kašna z 30. let 18. stol. Kašnu tvoří kruhová nádrž s profilovanými stěnami. Uprostřed je čtyřboký pilíř, v přední části s reliéfem šesticípé hvězdy, nesoucí sochu sv. Jana Nepomuckého v obvyklém pojetí od třebíčského sochaře italského původu Štěpána Pagana.

Zřícenina raně gotického hradu z pol. 13. st. Hluboký příkop odděloval trojuhelníkové předhradí. Hrad zanikl na poč. či kolem poloviny 15. st. Dochovány jsou zbytky hradeb, brány, základy hradního paláce a příkop. Na hrad nevede žádná cesta.

Empírový dům z poč. 19. stol., jeden z mála dochovaných dokladů původní řadové zástavby náměstí. Obdélná stavba je krytá mansardovou střechou. Ve dvoře se dochovala krytá dřevěná pavlač. Součástí objektu je klenutá vstupní brána, původně zdobená štuky a kamennou šišticí. Památkově chráněný.

Dvojice středověkých smírčích kamenů stojí u tvrze v Kamenici. První z nich má reliéf maltézského kříže, doplněný o prostřihávací nůžky, kopí (meč), rýč a dláto. Druhý má na přední straně reliéf latinského kříže a není zdoben žádnými dalšími reliéfy. Oba kameny jsou památkově chráněné od roku 1958.

Budovu fary nechal v r. 1784 vystavěna na místě starší stavby děkan Josef Mareš. Přes pozdní dobu vzniku se jedná o ukázku formálně čistého pozdně barokního stavebního slohu. Památkově chráněná budova s mansardovou střechou a trojúhelníkovým štítem je doplněna třemi křídly hospodářských budov.

Kamenný jednoobloukový mostek přes potok na cestě k bývalému mlýnu představuje hodnotnou a téměř intaktně dochovanou technickou památku ze 17. století. Od r. 2002 je zapsán v seznamu kulturních památek ČR.