Turistické cíle v okolí obce Uhřínov

Novogotická stavba z neomítnutých cihel postavena r. 1870 podle plánu arch. A. Prokopa. Bohoslužby do 2. svět. války, dnes tržnice.

Litinový kříž na žulovém podstavci, zvaný obecní, byl vztyčen někdy mezi léty 1840 a 1880 při cestě mezi vsí a kaplí sv. Rodiny. Poprvé jej zachycuje mapa III. vojenského mapování z roku 1880. Kříž není památkově chráněn, nicméně s nedalekou kaplí tvoří jednu z dominant vesnice.

Renesanční městský dům z 16. století. Do 18. století sídlo městského pivovaru. Od 19. století sloužil dům spolkovému a kulturnímu životu města. Dům je zdoben zajímavou renesanční figurální sgrafitovou výzdobou.

Nová kovová multifunkční rozhledna spojená s vodojemem z roku 2004 má krásný a dokonalý kruhový výhled a je volně přístupná. Okolí je ideálním terénem pro cykloturistiku.

Zámek vznikl koncem 16. stol. přestavbou starší tvrze rytířským rodem z Hrochova v renesančním slohu vyzdobený sgrafitovou fasádou, která zůstala zachována i pod pozdější barokní omítkou. Po r. 1945 zámek užívalo zemědělské družstvo, od r. 1999 je majetkem městyse Okříšky.

Strážní hrádek nad obcí Oslavice založen patrně někým z rodu z Lomnice na přelomu 13.-14. stol. Zánik asi kolem roku 1355. Dochován nepatrný zbytek základů hranolovité věže.

Zdislava z Křižanova provdána za Havla z Markvartic. Zdislavu svatořečil papež Jan Pavel II. roku 1995. Je patronkou rodin. Dva metry vysoká plastika světice. Stojí na kašně uprostřed kruhu z dvanácti žulových sloupů. Průměr 12 metrů. Zdislava ztvárněna jako dívka před odchodem ze svého domova.

Drobná barokní kaple z 18 století je vestavěna do seříznutého úseku severovýchodního nároží hřbitovní zdi. Kaple je obdélná, s rovným závěrem. Klenutý vstup je uzavřen dřevěnou mříží. Poklona je chráněna jako součást areálu kostela Nejsvětější Trojice se hřbitovem od roku 1958.

Josef Toufar se narodil 14. července 1902 v Arnolci v domě č.p.1. V souvislosti s číhošťským zázrakem byl zatčen StB a po brutálních výsleších zemřel 25. února 1950 v Borůvkově sanatoriu v Praze. Pomník je dílem Bohumíry Smolejové a Stanislava Müllera, slavnostně odhalen byl 17.7.2022.

Pískovcový památník tragédie na místě, kde bylo 7. května 1945 popraveno 14 účastníků protinacistického povstání ve Velkém Meziříčí. Odhalen byl na první výročí tragédie, 7. května 1946, jeho autorem je meziříčský rodák akademický sochař Jiří Marek. Jedna ze tří nejstarších připomínek tragédie.

Pískovcový památník na zděném žulovém podstavci na místě, kde bylo 7. května 1945 popraveno 41 účastníků květnového povstání ve Velkém Meziříčí. Odhalen byl na první výročí tragédie, jeho autorem je meziříčský rodák akademický sochař Jiří Marek. Jde o jednu ze tří nejstarších připomínek tragédie.

Památník tragédie, jehož ústředním prvkem je sousoší tří postav ve středu s hrdinou, dle návrhu akademického sochaře Ludvíka Kodyma z roku 1957. Stavba začala v roce 1958, odhalen byl generálem Ludvíkem Svobodou v roce 1960. Celková úprava pietní části hřbitova je dílem architekta B. Fuchse.