Turistické cíle v okolí obce Kobylnice

Tvrz postavená po roce 1602 Burianem Trčkou z Lípy. Později ztratila svou funkci. Od roku 1648 v majetku Walmerodů, v letech 1830 až 1924 patřila Auerspergům. Poté v majetku města Čáslav.

První, starší tvrz postavena asi koncem 14. století. Stojí při vjezdu do dvora. Obvodové zdivo dosahuje síly až jeden metr. V severovýchodním nároží je přistavěna okrouhlá věž. Část objektu stále slouží jako byty.

Zámek spolu s kostelem sv. Václava a Leopolda, vytváří jeden celek a je součástí areálu Národního hřebčína, který je od roku 2002 národní kulturní památkou. Starokladrubské koně, stáje i zámek jsou součástí prohlídkových okruhů.

Opevnění, snad pozůstatek velké tvrze, dávané do souvislosti s ochranou majetků Opatovického kláštera, pravděpodobně zničené husity. Zachovány 3 koncentrické linie valů a příkopů a mohutný centrální pahorek beze stop zástavby.

Původně tvrz, potom dřevěný zámek. V roce 1803 úplně vyhořel. Nový zámek byl vystaven hrabětem Karlem z Paarů.

Raně barokní zámek postavený Thuny v letech 1661-79 empírově upravený před r. 1826. v 19 stol. zřízen anglický park s oborou známou stádem bílých jelenů. Zámek je rozlehlá patrová budova ve tvaru písmene H s částečně dochovanými interiéry.

Tvrz založená Žehušickými nejpozději na přelomu 15. a 16. stol. Po r. 1564 přestavěna Doníny. R. 1598 přestala sloužit jako sídlo vrchnosti. V druhé pol. 18. stol. přestavěna na pivovar, později na byty a skladiště. Dnes v havarijním stavu.

Nynější židovský hřbitov v Přelouči založen r. 1887 na okraji městského hřbitova. Nahradil starý hřbitov z r. 1681, zlikvidovaný r. 1874 . Při okrajích obdélného prostoru se dochovalo asi 20 náhrobků z let 1890-1922 a hromadný hrob 9 obětí pochodu smrti z vyhlazovacího tábora Osvětim v lednu 1945.

Původně hrad ze 13. st. Poničen husity. V renesanci přestavěn na zámek. J. A. Auersperg jej po r. 1754 přestavil barokně. Za Vincenze Karla z Auersperga v 19. stol byl upraven do dnešní podoby idealizovaného středověkého hradu v novogotickém stylu.

Rozložitá dřevěná zvonice se zděným přízemím stojí kvůli slyšitelnosti zvonění vysoko nad farním kostelem, umístěným v hlubokém údolí Doubravy. Umístění mohlo mít i obranné důvody (výhled do okolí). Doba stavby ani případný architektonický vývoj nejsou známé.

Obec vznikla v 1. polovině 13. stol. Zvonička ve formě božích muk stojí na návsi. Zhotovena z kutnohorského pískovce obarveného červeně. Postavena r. 1897. Zvonek 2x zrekvírován. Současný je z r. 1946. Třikrát denně se hlásí, dále když se něco zlého stane a zvoní též jako umíráček.

Zvonička církve Československé husitské z roku 1937 stojí v centru obce. Dva betonové sloupy se stříškou. Pod ní zavěšen zvonek. Mezi sloupy deska s kalichem. Nápis PRAVDA VÍTĚZÍ.