Turistické cíle v okolí obce Nedvědice

Tvrz, později označovaná jako zámek, poprvé doložena r. 1596, kdy ji Jan Polczar postoupil Alině Berkové z Lomnice a ta ještě v témže roce Lvu Burianovi Berkovi z Dubé. Po celou dobu bylo toto šlechtické sídlo součásti dvora. Dnes je bývalý zámek v soukromém vlastnictví a slouží k bydlení.

Bezejmenný hrad podle nálezů z 1. pol. 13. století, v pramenech se nezmiňuje, skutečné jméno není známo, jednou z možností je, že jde o dosud nelokalizovaný hrad Zuzinov. Dochovány terénní relikty budov jádra, valy a příkopy opevnění.

Zámek byl přestavěn ze staršího hradu mezi lety 1552–1577 rodinou Polcarů. Po požáru r. 1638 byla stavba opravena až v r. 1710. Poslední úpravy provedla r. 1830 rodina Haugviců. Po r. 1945 zámek sloužil k sociálním účelům.

Gotický hrad, později renesančně přestavěn. Byl postaven zřejmě ve 13. stol., snad Štěpánem z Medlova. Prvně zmiň. r. 1285. V 15. a 1. pol. 16. stol. opevněn a renes. rozšířen (Vilém II. z Pernštejna). R. 1596 hrad koupil Pavel Katharýn z Katharu, poté několikrát změnil majitele. R. 1945 zestátněn.

Klasicistický zámek či letohrádek vybudovaný na místě starší hospodářské stavby před rokem 1826 majitelem bystřického panství Vilémem Mitrovským z Nemyšle. Za II. světové války byl odprodán dvěma majitelům a dodnes slouží jako obytné domy.

Budova pivovarské lednice a chladírny je významná technická památka, důležitá urbanistická součást předzámčí z 2. pol. 19. stol. a také jediný pozůstatek pivovaru založeného před r. 1546. Na fasádě je umístěn erb a datace 1883 a 1889.

Plostika českého velikána je umístěna v těsné blízkosti hájovny Sýkoř, pod vrcholem stejnojmenné hory a její součástí jsou i ukázky vynálezů Velkého Mistra, dále naučná stezka na jejímž konci je také další pomník Nohy Járy Cimrmana.

Barokní panský dvůr vznikl někdy v 1. pol. 18. stol. jako hospodářské zázemí kunštátského zámku. Je významným dokladem vrchnostenského velkostatku v 18. a 19. stol. Exteriéry jsou výrazným způsobem ovlivněny klasicistními a částečně i pozdějšími úpravami z 19. stol. Od r. 2016 kulturní památkou.

Porčův mlýn je prvně zmiňován r. 1676, kdy ho koupil David Porč od Jana Jabůrka. Rodina Porčů držela mlýn až do r. 1955, kdy jej prodala Lydii Vybíhalové. Mlýn poté zchátral. Jeho ruinu koupili Milan Růžička, Zdeněk Růžička a Ladislav Šumbera a mlýn zrekonstruovali do funkční podoby.

Objekt původního proboštství, jenž se stal na určitou dobu zámkem, byl vystavěn v gotickém stylu zřejmě těsně po vzniku sousedního kláštera na počátku 13. století. Po roce 1800 ale nechal pod vlivem klasicismu Vilém Mundy přestavět budovu na zámek. Dnes je v něm umístěno Podhorácké muzeum.

Zřícenina rozsáhlého hradu ze 13. stol. v raně gotickém slohu. Vlastnil ho Filip mladší z Pernštejna, poté markrabě Jan. Z majetku Lomnických přešel na Jana z Pernštejna. V 2. pol. 15. stol. rozbořen za česko-uherských válek.

Původní radnice dřevěná, r. 1771 vystavěna kamenná. R. 1905 nahrazena novostavbou ve stylu pozdního historismu. Jednopatrová rohová budova obdélného půdorysu, první patro s arkýřem, druhé patro se sgrafitovou výplní. Památkově chráněno od r. 1964.