Turistické cíle v okolí obce Bohdalov

Kostel byl postaven ve 14. stol. (prvně zmiň. r. 1362). V pol. 15. stol. byla ke gotickému presbytáři přistavěna loď kostela a r. 1499 zvonice (r. 1592 přestavěna na věž). Kostel byl v průběhu času opakovaně opravován. R. 1929 vyzdobil fasádu ak. malíř K. Němec sgrafity. Ve 20. stol. rekonstruován.

Pozdně románský kostel sv. Marka, založen v prvé třetině 13. století. Na počátku 15. století přistavěna věž, poslední významnější úprava v 18. století. Uvnitř románská křtitelnice a pozdně gotický deskový oltář z 1. čtvrtiny 16. století.

Pozdně románský jednolodní orientovaný kostel s odsazeným pravoúhlým kněžištěm snad z konce 13. století. Poprvé uváděn roku 1348. Goticky a barokně upravován, loď byla přestavěna 1863, sakristie přistavena v první třetině 20. století. Rekonstrukce v letech 1992 – 93. Památkově chráněn od roku 1958.

První zmínka o kostele sv. Mikuláše je z r.1317. Postupně byl přestavěn poč. 15.st. z jednolodního na trojlodní chrám. Kostelní věž, vysoká 69 m, dokončena poč.15.st. která je v majetku církve až od r. 1958, do té doby byla městským majetkem.

Původní kostel sv. Václava pocházel pravděpodobně již z konce 13. stol. R. 1752 dal opat žďárského kláštera Bernard z Hennetu vybudovat kostel nový. Věž byla vysoká 68 m, po požáru roku 1831 byla snížena na dvě třetiny původní výšky. V interiéru se dochovala cínová křtitelnice z roku 1609.

Původně gotický kostel byl postaven pravděpodobně v 2. pol. 13. stol. V letech 1736-1759 byl barokně přestavěn. R. 1842 byla upravena střecha věže, kostel byl opravován po požárech v l. 1872 a 1895. Znovu byl opravován r. 2001.

Barokní kostnice byla postavena v 70. l. 18. stol. knížetem Karlem Maxmiliánem z Dietrichsteina. Jsou zde vyrovnány kosti vojáků, zraněných r. 1746 v bitvě u Střegova, kteří sem byli převezeni (většina zemřela), také kosti místních obyvatel. Dále krucifix z 18. stol. a obrazy (patrně od L. Kasala).

Kostnice u kostela sv. Mikuláše byla postavena v l. 1708–09 na popud děkana Pavla A. Haberlandta. V l. 1740–42 byl u obce zřízen za válek o habsburské dědictví největší císařský polní lazaret, po vypuknutí cholery a tyfu většina zraněných zemřela. V kostnici jsou pozůstatky zrhuba 8 tisíc osob.

Pozůstatky středověké těžby stříbra, která zde probíhala od poloviny 13. stol. První písemná zpráva je z r. 1285, kdy je zde uváděno 13 důlních polí. Těžba zde byla ukončena na konci 14., či na počátku 15. století. Zachovalo se několik desítek bývalých šachet až 10 m hlubokých a 25 m širokých.

Zámek byl postaven pravděpodobně v první pol. 17. stol. Na začátku 18.stol. byl zámek neobydlen, ale v letech 1739 – 1747 ho jeho majitelé barokně přestavěli. V dnešní době zámek prošel rekonstrukcí a slouží jako luxusní hotel.

Renesanční palác z r. 1578, postaven ve stylu severoitalských paláců. Stavba sloužila luteránské akademii, která zde působila do r. 1602. Od poloviny 17. stol. do r. 1949 zde byl pivovar. Poté sídlo ZUŠ a knihovny.

Zbytky nejstarší synagogy ve Velkém Meziříčí. Vznikla před začátkem 16. století, do druhé světové války sloužila jako zimní modlitebna, poté jako skladiště. Zbořena v roce 1962.