Turistické cíle v okolí obce Bohdalov

Evangelický kostel ve Střížově je kazatelskou stanicí sboru Českobratrské církve evangelické v Jihlavě. Postaven byl v letech 1924–1925 a slavnostně otevřen v listopadu 1925. Slavnosti se účastnil mimo jiné brněnský konsenior Kamil Nagy.

Novoměstský evangelický kostel je novorenesanční stavba v toskánském stylu z roku 1898 podle projektu architekta Hanse Glasera z Vídně. Nahradil bývalou modlitebnu z roku 1784, která stála v místech pomníku Jana Amose Komenského.

Budovu fary nechal v r. 1784 vystavěna na místě starší stavby děkan Josef Mareš. Přes pozdní dobu vzniku se jedná o ukázku formálně čistého pozdně barokního stavebního slohu. Památkově chráněná budova s mansardovou střechou a trojúhelníkovým štítem je doplněna třemi křídly hospodářských budov.

Barokní kašna na hlavním náměstí v Polné, doplněná novodobou plastikou hlavy hastrmana.

Kamenná kašna z druhé poloviny 18. století stojí na náměstí u kaple sv. Anny. Kašna má kruhový půdorys, stěny jsou členěny římsami. Uprostřed kašny je sloup s patkou, završený dekorativní vázou s rýhováním. Z pláště vázy vedou 4 vývody na vodu. Kašna je památkově chráněná.

Hospodářský dům, vytvářející půdorysem tvar lyry (viděný pouze z ptačí perspektivy), je z r. 1722. Navzdory přestavbám si udržel původní barokní rozvržení. Autorem je Jan Blažej Santini.

Novogotická hrobka s kaplí, postavena v letech 1869 – 1871 podle projektu A. Prokopa. Ke kapli vede od hřbitova lipová alej, ve které stojí žulové kapličky křížové cesty.

Na barokní zámek byla ve druhé pol. 17. stol. přestavěna jezuity tvrz z konce 16. stol. Zámek sloužil jako hospodářské a letní sídlo. V roce 1860 byl zámek přestavěn v pseudogotickém slohu.

Vrchnostenské obydlí hospodářského dvora, které v letech 1835 - 1839 přestavěli pod vlivem klasicismu do podoby zámku tehdejší majitelé nedalekých Puklic Ota Skrbenský z Hříště s manželkou. V roce 1878 získává zámek Karel z Blankenštejna, který jej ještě v témže roce postoupil Michaelovi Rychnovskému. Jeho potomkům patří dodnes.

Jezdecká socha v parku jižně od přibyslavského zámku je s největší pravděpodobností zmenšeným pracovním „modelem“ B. Kafky pro jeho monumentální sochu Jana Žižky na pražském Vítkově, od slavnějšího originálu se liší opravdu jen rozměry.

Kámen s pamětní deskou na místě někdejší radnice v Kamenici připomíná slavného rodáka a představitele hudebního klasicismu Františka Vincence Kramáře-Krommera (1759-1831), současníka Wolfganga Amadea Mozarta (1756-1791) a Ludwiga van Beethovena (1770-1827).

Tvrz, postavená asi v pol. 14. stol. R. 1356 na ní sídlil vladyka Tobiáš z Kamenice. R. 1358 se odtud píší Dobeš a Jindřich, poté se majitelé často střídali. V pol. 16. stol. byla přestavěna v renesančním stylu. Před r. 1556 připojena Valdštejny k třebíčského panství. R. 2009 zrekonstruována.