Turistické cíle v okolí obce Račín

Rokokový lovecký zámek byl postaven v r. 1776 Filipem Kinským. Další majitel, Karel Alexandr Thurn-Taxis, který zámek koupil v r. 1823, jej přestavěl na myslivnu, která tomuto účelu sloužila až do 40. let min. stol. Dnes je zámek využíván k rekreaci

Kašna z r. 1891, v r. 1905 osazena sochou pasáčka s ovečkou. Jedná se o dílo Jana Štursy, r. 1942 nahrazeno kopií. Originál vystaven v Horáckém muzeu.

Kašna se sochou šlechtice a někdejšího majitele města Vratislava II. z Pernštejna postavena v roce 1871. Autorem sochy je Karel Dvořák. V roce 1902 sochu restauroval místní rodák, sochař Jan Štursa.

Klášterní zájezdní hostinec dal postavit r. 1720 opat žďárského kláštera V. Vejmluva, arch. Jan Blažej Santini-Aichel. Konečnou podobu získal hostinec po r. 1810 - arch. V. Frieb. R. 1819 hostinec poničil požár, stavebně upravován r. 1938. Cenné pův. zemědělské budovy zchátraly. Chráněná památka.

Ve skále vytesaný úvoz, dlouhý asi 150 metrů, kterým procházela Haberská stezka, obchodní cesta z Uher do Čech. Jedná se pravděpodobně o středověkou celnici – v úzkém úvoze byl počítán dobytek hnaný přes moravskou hranici do Čech.

Vystavěn v l. 1700–1707 podle projektu italského mnicha Dominika de Angeli na místě zbořeného gotického kostela Matky Boží ze 13. stol. V roce 2008 se chrám stal Národní kulturní památkou.

Současný pozdně barokní farní kostel byl nově vystavěn v letech 1750-1753 na místě staršího gotického, těžce poškozeného husity r. 1424, a to nákladem majitele panství Karla Maxmiliána z Ditrichštejna. Základní kámen položen 1. dubna 1750, slavnostně vysvěcen r. 1753.

Kostel postavený v letech 1730 – 1734 a svěcený o dva roky později. Výjimečným dokladem architektonického zoomorfismu a symbolického přístupu v barokní architektuře jako takové.

Ve 13. stol. zde stála původní kaple, přestavěná na kostel. V letech 1749–1752 kostel barokně přestavěn. Kostel obklopen hřbitovem a do hřbitovní zdi vsazena kaplička pocházející z roku 1765.

Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice byl postaven patrně počátkem 17. století jako jednoduchá pozdně renesanční stavba. Na počátku 18. století byla přistavěna sakristie dle návrhu arch. Jana Blažeje Santiniho-Aichela s typicky prohnutou střechou a oknem ve tvaru sférického trojúhelníku.

Barokní hřbitovní kostel z let 1720–1725. Fresky od Josefa Cereghettiho, dřevořezby a kamenické práce od rodiny Morávků. Na hřbitově pohřbena Anežka Hrůzová.

Původně gotický kostel r. 1734 přestavěn. Jednolodní, obdélníkového půdorysu, s hranolovitou věží. Presbytář uzavřen barokním štítem. Triumfální oblouk lomený, relativně vysoký. K patě triumfálního oblouku přizděna kamenná křtitelnice. Uprostřed střechy oplechovaná věžička čtvercového průřezu.