Turistické cíle v okolí obce Červený Hrádek

První zpráva o tvrzi pochází z roku 1539, kdy ji Beneš Mírek ze Solopysk dokončil jako nové rodové sídlo. Z konfiskací koupil v roce 1624 plaňanské panství kníže Karel z Lichtenštejna, který na tvrzi nesídlil a nechal ji přestavět na sýpku.

Jeden ze dvou labských mlýnů v Kolíně se připomíná poprvé ve 13. století. V majetku města 1573–1778, poté soukromý. Nejvýznamnějším majiteli byli Radimští, za nichž proběhla přestavba po požáru 1868. Roku 1948 zestátněn, po roce 1990 restituce.

Zámek postavený na místě starší tvrze, vzniklé zřejmě po roce 1547. V 17. století byla upravena barokně, po roce 1861 rozšířena. Koncem 19. století byla fasáda objektu stylově sjednocena. Od roku 1945 ve správě obce, dnes soukromý, zpustlý. Obklopuje ho poměrně velký park s kamennou zdí.

Hlavní pomník bitvy u Kolína, která proběhla 18. 6. 1757 mezi Křečhoří, Novou Vsí I a Velimí. Byl postaven v letech 1897–9 na návrší západně od Křečhoře podle projektu architekta Václava Weinzettla, sochařskou výzdobu provedl Mořic Černil.

Kamenný obelisk z roku 1841 na vrcholu kopce Bedřichov mezi Novou Vsí I a Vítězovem připomíná vítězství vojska habsburských dědičných zemí nad Pruskem 18. 6. 1757, které významně ovlivnilo výsledek sedmileté války.

Pomník Bohumíra Jana Dlabače, cerhenického rodáka, obrozeneckého premonstrátského vzdělance, básníka, hudebníka a autora unikátního slovníku hudebníků, výtvarníků a literátů od středověku do počátku 19. stol., byl na místním náměstí odhalen r. 1900.

Novorenesanční pomník Karla Havlíčka Borovského (1821–56) od Josefa Strachovského na náměstí před Vlašským dvorem připomíná kutnohorské působení zakladatele moderní české žurnalistiky v letech 1849–51. Další jeho připomínkou je pamětní deska na Karlově v místech domu, kde v Kutné Hoře bydlel.

Mohutná gotická věž zřejmě z 15. století. Chránila patrně nedaleký most přes Labe, později upravena na prachárnu. V současné době proběhla rekonstrukce - slouží jak rozhledna.

Přestavěná budova tvrze z počátku 15. stol., přímo doložené r. 1452. R. 1623 zkonfiskována Hrobčickým, po raabizaci r. 1777 dvůr rozparcelován a tvrz přestavěna na dvě obydlí. Dochována původní dispozice a okna, poblíž ještě sklepy nejasného stáří.

Skromné pozůstatky zdí a sklepů snad původní tvrze severně od dodnes zachovalé novější tvrze v její těsné blízkosti. Gotická tvrz vybudována nejspíš před r. 1454 Václavem Bartošem.

Dvůr je údajným místem narození sv. Prokopa v 10. stol. Ve středověku patřil manům olomouckého biskupství. V 15. století byla ve dvoře poutní kaple sv. Prokopa, doložena k r. 1584. Kolem r. 1771 barokně, v 19. století klasicistně přestavěn.