Turistické cíle v okolí obce Český Brod

nebo vyberte

Český Brod

Středočeský kraj,  Kolín  (KO)
Nalezeno celkem 299 záznamů, 23 / 25 stran, vyhledáno za 0.87 sec
 Vitice
295.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj, Vitice
Velmi málo zřetelné tvrziště na výrazné ostrožně severozápadně od vsi. Není o ní písemných zpráv, gotickou tvrz prokázal až archeologický průzkum. Centrální plochu tvrziště zabírá pole, nepatrné zbytky opevnění na přilehlých svazích.
 vodárenská věž
věž - vodárenská, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Nymburk
Válcová vodárenská věž s bohatým secesním dekorem z roku 1904, postavená dle projektu Osvalda Polívky a technického řešení Jana Vladimíra Hráského. Opravy 1945 a 1993. Celková výška 37 m, objem vodojemu 412 m krychlových.
 vodárenská věž
198.0 m. n.m.
věž - vodárenská, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Pečky
Věžový železobetonový vodojem z roku 1932 s vyhlídkovou plošinou na vrcholu je hlavní dominantou města Pečky. Je nejviditelnější součástí městského vodovodu, postaveného podle projektu místního rodáka Ing. Františka Uhra.
 vodojem
věž - vodárenská, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Kouřim
Věžový vodojem v Kouřimi byl postaven podle projektu architekta Františka Jandy. Postaven byl pravděpodobně na konci 20. let 20. století. Vodojem je kruhového půdorysu, zakončený kopulovitou střechou. Kruhová nádrž má objem 250 m3. Stavba stále plní svůj původní účel.
 Vrábí
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Brandýs nad Labem
Za Jana Vrábského z Vrábí r. 1542 se uvádí tvrz. R. 1586 tvrz koupil císař Rudolf II. Za třicetileté války poškozena. Obnovena r. 1681. Před rokem 1844 přestavěna na sýpku a pak chátrala. V 50. letech 20. st. využita jako skladiště, tím je dodnes.
 Vrbčany
240.0 m. n.m.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj, Vrbčany
Pravděpodobně slovanské hradiště z raného středověku ležící na místě dnešního kostele sv. Václava a na jazykové ostrožně východně od něj. Pod podlahou kostela byly nalezeny zbytky otonského kostelíka z konce 10. století.
 východní pól Prahy
240.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Úvaly
Pražské póly jsou nejvzdálenější body území Prahy ve směru jednotlivých světových stran a jsou určeny hranicí mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem. Na přelomu let 2020-2021 byly označeny betonovými patníky. Východní pól je vyznačen na hranici katastrů pražského Újezdu nad Lesy a města Úvaly.
 vyhlídkové věže
230.0 m. n.m.
naučná stezka Cerhenice
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Cerhenice
Dvě masivní dřevěné vyhlídkové věže z let 2014-2015, vzdálené od sebe 200 m, jsou součástí naučné stezky Cerhenice. Při výšce vyhlídkové plošiny pouhé 3 m umožňuje výhled na vzdálenější cíle na západě a severu jen jedna z nich, tzv. červená. Ze žluté je výhled jen na blízké okolí.
 Vyšehořovice
tvrz, zřícenina, nepřístupno, Středočeský kraj, Vyšehořovice
Mohutná zřícenina gotické tvrze, založené vladyky z Vyšehořovic v pol. 14. st. a před r. 1410 rozšířené Zikmundem Rokycanským. Upravena po r. 1590, od konce 17. st. sýpka. Dochována část věže ze 13. st. a obvodové zdivo a vstupní křídlo z 15. st.
 Žák, zaniklá ves
250.0 m. n.m.
Hol
ostatní, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Hl.m.Praha, Praha 9-Klánovice
Pozůstatky zaniklé středověké vesnice Žák z 16. století. Lze zde rozpoznat zdi bývalých domů, hráz rybníka a středověkou kamennou studnu. Vesnička patrně zanikla v průběhu třicetileté války (1618-1648) a poté již nebyla obnovena. R. 2003 byla zapsána jako nemovitá kulturní památka.
 Zámecký pivovar
technická památka, chátrající, nepřístupno, Středočeský kraj, Brandýs nad Labem
Pivovar pravděpodobně z počátku 16. století, raně barokně přestavěný, za třicetileté války poškozen, pozdně barokně přestavěn v 18. století za účasti K. I. Dientzenhofera. Výroba ukončena v roce 1946.
 Zásmuky
zámek - původní tvrz, zachovalý, v návštěvních hodinách, Středočeský kraj, Zásmuky
Čtyřkřídlý goticko-renesanční zámek postaven kolem r. 1533 Adamem z Říčan. Od r. 1584 do r. 1635 byl majitelem Václav Michna z Vacínova. Od r. 1637 patřil Šternberkům, r. 1948 zkonfiskován. Roku 1982 vyhořel, po restituci postupně opravován.