Turistické cíle v okolí obce Hodíškov

nebo vyberte

Hodíškov

Vysočina,  Žďár nad Sázavou  (ZR)
Nalezeno celkem 126 záznamů, 2 / 11 stran, vyhledáno za 0.87 sec
 Christianeum
klášter Školských sester de Notre Dame
sakrální památky - klášter, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Jimramov
Klášter s dětskou opatrovnou nechal v l. 1885-1889 postavit baron Egbert Belcredi k uctění památky své zesnulé manželky Christiany roz. hr. Nostitz-Rieneck. V l. 1950-1995 budova sloužila jako mateřská škola. Od r. 2003 je zde dětské Fyzioterapeutické a školící centrum.
 Dalečín
483.0 m. n.m.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Vysočina, Dalečín
Mohutné torzo zdiva hradu založeného v polovině 14. století. Kvůli sporům prodán Jimramovi z Pernštejna. Protože se stal sídlem loupežníků, byl v r. 1519 pobořen a po postavení nové tvrze zpustl.
 Dalečín
482.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Dalečín
V zámek byla přestavěna starší tvrz v roce 1588 Pavlem Katharýnem z Katharu. Pozůstatkem přestavby jsou dodnes zachované hluboké sklepy. V r. 1850 zámek přestavěli Heinrichsové ve stylu tyrolských chat.
 dolní hřbitov
sakrální památky, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Žďár nad Sázavou-Zámek
Hřbitov postaven v r.1709 podle Santiniho návrhu. O další kapli byl rozšířen v roce 1755. Socha anděla Posledního soudu je dílem V. Jäckla z r.1709). Půdorys hřbitova připomíná lidskou lebku.
 Dolní Rožínka
502.0 m. n.m.
zámek - původní hrad, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Dolní Rožínka
Zámek vybudován koncem 16. století na místě tvrze v renesančním stylu. V letech 1781 - 1799 byl klasicistně přestavěn. Roku 1808 vyhořel, ale byl znovu upraven a tak se zachoval do dnešní podoby. Zámku dominuje barokní věžička.
 Domanínek
540.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Domanínek
Stavebními úpravami zcela pozměněný a architektonicky nevýrazný zámek stojící v místě bývalého dvora založeného r. 1686 brněnským měšťanem Jiřím Ant. Kamenským. Nejvýznamnějšími majiteli byli Mitrovští z Nemyšle, kteří koupili zámek r. 1859 a vlastnili jej až do pozemkové reformy v letech 1923-1926.
 evangelický (toleranční) kostel
504.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Sázava
Toleranční evangelický kostel v Sázavě pochází z r. 1785. V r. 1885 byl rozšířen a doplněn o věž. Slouží sboru Českobratrské církve evangelické k pravidelným bohoslužbám. Kostel je společně se sousední márnicí z konce 18. stol. od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.
 evangelický kostel
510.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Jimramov
Kostel bez věže byl postaven v letech 1784-1786. V letech 1883-1885 byl rozšířen v historizujícím slohu do dnešní podoby podle projektu stavitele Jana Schiera z Nového Města na Moravě.
 evangelický kostel
600.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Nové Město na Moravě
Novoměstský evangelický kostel je novorenesanční stavba v toskánském stylu z roku 1898 podle projektu architekta Hanse Glasera z Vídně. Nahradil bývalou modlitebnu z roku 1784, která stála v místech pomníku Jana Amose Komenského.
 fara
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Nové Veselí
Budovu fary nechal v r. 1784 vystavěna na místě starší stavby děkan Josef Mareš. Přes pozdní dobu vzniku se jedná o ukázku formálně čistého pozdně barokního stavebního slohu. Památkově chráněná budova s mansardovou střechou a trojúhelníkovým štítem je doplněna třemi křídly hospodářských budov.
 Horní Rozsíčka
530.0 m. n.m.
tvrz, zaniklý, nepřístupno, Vysočina, Horní Rozsíčka
V r. 1361 byla ves rozdělena mezi několik rodů, které sídlily na svých dvorech. Jeden z nich vlastnil v r. 1446 Vaněk Meloun z Hrádku. Zřejmě jeho syn Matěj Meloun vystavěl ve dvoře v r. 1496 obytnou budovu označovanou jako tvrz. V r. 1510 ji koupil Beneš z Vahančic a připojil nové zboží k Moravci.
 hospodářský dvůr Lyra
technická památka, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Žďár nad Sázavou-Zámek
Hospodářský dům, vytvářející půdorysem tvar lyry (viděný pouze z ptačí perspektivy), je z r. 1722. Navzdory přestavbám si udržel původní barokní rozvržení. Autorem je Jan Blažej Santini.