Turistické cíle v okolí obce Kubšice

Velká barokní sýpka byla postavena někdy po r. 1713 Filipem Ludwigem Sinzendorfem v severozápadní části dvora. Po r. 1918 byl zemědělský dvůr zestátněn a od r. 1925 začal sloužit Vysoké škole zemědělské v Brně. Od r. 1958 je kulturní památkou a dodnes slouží různým způsobem svému původnímu účelu.

Zřícenina hradu. Vybud. v l. 1281–98 řádem templářů. Po lidvidaci řádu Filipem Sličným r. 1312 maj. Bertold Pirkner, r. 1349 Přibík ze Šelmberka, r. 1379 páni z Lipé (nový palác a další stav. úpr.), r. 1482 páni z Doubravice. Pustý po pol. 16. stol.

Zcela zaniklé tvrziště, jež bylo součástí vsi Topolany, rovněž zaniklé. Vznik tvrze se odhaduje na začátek 14. století, zpustla spolu s vesnicí zřejmě v období husitských válek. Na místě se dnes nacházejí zemědělské pozemky.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze, roku 1711. Poslední úpravy zámku proběhly r. 1743. Součástí zámku je i park založený v 18. stol. Dnes je zámek v soukromých rukách a je veřejnosti nepřístupný.

Za Dětřicha z Mořiců r.1342 založena tvrz. R.1567Albrecht Černohorský z Boskovic na místě tvrze začal stavbu renesančního zámku. Thurnové stavbu dokončili. Po Bílé hoře získal Vlasatice kardinál Ditrichštejn. V 19. stol. byl kolem zámku upraven park.

Dvoustupňový vodopád na drobném přítoku říčky Rokytné, asi 800 m jihovýchodně od centra stejnojmenné obce. Spodní stupeň má výšku cca 11 m, horní stupeň cca 4 m. V zimě se zde vytváří ledopád.

Snadno přístupná betonová rozhledna nad meandrem řeky Jihlavy, pocházející z roku 1938. Předcházel jí dřevěný gloriet z roku 1911, obě stavby byly vybudovány Okrašlovacím spolkem. Rozhlednu navrhl Miloš Navrátil.

Lovecký zámeček nechal postavit koncem 18. stol. v severní části areálu hospodářského dvora Jan Karel z Ditrichštejna. V 19. stol. byl přebudován na obydlí správce dvora a kanceláře. V 50. I. 20. stol. byl zámeček zcela znehodnocen moderními úpravami a je k nerozeznání od ostatních obytných domů.

Původní vodní tvrz přestavěna na renesanční zámek, později barokně přestavěn. V 19. stol. přestavěn empírově. Roku 1919 zestátněn, mezi válkami sloužil jako letní sídlo T. G. Masaryka. Nyní ubytovací a konferenční centrum.

Třetí nejstarší židovský hřbitov v České republice. Na ploše 12 504 metrů čtverečních se dochovalo 1800 náhrobků.

Hřbitov byl založen nejpozději v 16. stol. Nejstarší čitelný náhrobek je datován 1613. Na ploše 8189 m2 se dochovalo 406 náhrobků. Poslední pohřeb proběhl v r. 1937. Na počátku 21. století prošel rekonstrukcí a probíhá na něm průběžná údržba.

Drobná zvonice na návsi z 1. pol. 19. století. Zděná omítaná hranolová stavba s prostým ortogonálním vchodem. Zastřešená nízkou stanovou stříškou, z jejíhož seříznutého vrcholu vystupuje dřevěná hranolová zvonice s okénky, krytá jehlanem ve vrchní části přecházejícím do vysoké přilby s křížkem.