Turistické cíle v okolí obce Prosiměřice

Zcela zaniklá tvrz s velmi nepatrnými reliéfními pozůstatky vzniklá pravděpodobně mezi léty 1236 - 1244 za Vlka z Našiměřic, čímž se řadí mezi nejstarší šlechtická sídla na Moravě. Dodnes se dochoval jen reliéfní pozůstatek jádra tvrze v podobě nepatrné vyvýšeniny.

Zaniklá tvrz. Byla postavena patrně v 2. pol. 14. stol., neboť je zmiňována r. 1416 při prodeji majetku Annou z Chotěrad Janovi z Bohušic. Jan tvrz hned prodal Mikuláši Florštetovi z Dunajovic, ten ji prodal r. 1447 Lickovi z Plavče. V 16. stol. byla tvrz připojena k Jevišovicím a brzy poté zanikla.

Zaniklá tvrz, která stávala na pahorku zvaném Kalvárie. V písemných pramenech se objevuje jen spoře. R. 1253 se zmiňuje farář z Olbramovic. Později byla ves v majetku vyšehradské kapituly, r. 1321 prodána Jindřichovi z Lipé a v majetku jeho rodu byla do poč. 15. stol. Tvrz zanikla někdy v 17. stol.

Jeden z mála kvalitních poválečných památníků osvobození vytvořil roku 1946 sochař Miloš Axman. Je tvořen štíhlým žulovým sloupem, na vrcholu s bronzovou alegorickou soškou Vítězství (mužský akt s palmovou ratolestí). Pod sloupem je pamětní deska s křížem a jmény obětí 1. a 2. světové války.

Památník premonstráta, faráře a vynálezce Prokopa Diviše (1698-1765). V Přímětcích vynalézal různé přístroje včetně první konstrukce bleskosvodu. Památník otevřen r. 1936, vedle něj replika bleskosvodu.

Pozdně renesanční budova v čele velkého dvora na severní straně jihovýchodní části návsi. Údajně na místě starší tvrze, Slup však nebyla samostatným statkem, existence panského sídla je tak nejistá. V současné době v majetku Technického musea v Brně.

Objekt MJ-S4 je oboustranný těžký pěchotní srub, který byl jako nedokončený předán roku 1938 německé armádě. Za okupace byl poškozen ale po válce zcela obnoven, vyzbrojen a sloužil čs. armádě až do roku 1990. Dnes je udržován a restaurován nadšenci.

Čtyřkřídlý zámek vznikl koncem 16.stol. přebudováním starší tvrze v renesančním slohu. V roce 1742 byl zámek upraven v barokní sídlo. Poslední úpravy byli provedeny rodinou Widmannů v roce 1832. Nyní je užíván jako domov důchodců.

Zcela zaniklá a archeologickým výzkumem nepotvrzená tvrz mající relativně krátkou dobu trvání. Podle literatury je její vznik datován do 14 století. Zanikla za války mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem. V roce 1471 se uvádí již jako pustá.

Poklona byla vybudována v souvislosti s poutním místem, které v Hlubokých Mašůvkách roku 1690 založil Raduit de Souches. Patří do souboru 7 výklenkových barokních kapliček znázorňujících sedm radostí Panny Marie. Postavena před pol. 18. století, od roku 1953 je památkově chráněná.

Drobná sakrální stavba přechodného typu (mezi poklonou a zděnými božími muky) patří do souboru devíti empírových památek lemujících poutní cestu z Přímětic do významného mariánského poutního místa v Hlubokých Mašůvkách. Znázorněna na mapě 1. voj. mapování. Památkově chráněná v letech 1958-1978.

Poklona byla vybudována v souvislosti s poutním místem, které v Hlubokých Mašůvkách roku 1690 založil Raduit de Souches. Patří do souboru 7 výklenkových barokních kapliček znázorňujících 7 radostí Panny Marie. Postavena před pol. 18. století, ve 2. pol. 20. stol. zbořena, na jejím místě replika.