Turistické cíle v okolí obce Prosiměřice

Barokní mlýn postavený r. 1804. Často měnil majitele a podle posledního z nich, Jana Drápala, získal svoje jméno. Býval u něho unikátní dřevěný splav, který byl r. 1961 zbořen. Mlýn byl funkční do pol. 20. stol., poté byl znárodněn. R. 1991 přešel do soukromého vlastnictví a prošel rekonstrukcí.

Unikátní příhradový železniční most přes řeku Dyji od J. Brika. Nýtovaná konstrukce z r. 1871 snesena r. 1992 a provizorium nahrazeno r. 2009 moderní konstrukcí na původních pilířích. Dnes most slouží na elektrifikované trati Znojmo-Šatov-Retz.

Vyhlídkové místo vysoko nad údolím Dyje, oblíbené místo popického rodáka Carla Antona Postla, který proslul jako americký spisovatel pod jménem Charles Sealsfield (1793-1864). V jeho rodném domě v Popicích nyní muzeum.

V letech 1831-1839 nechal hrabě František Daun postavit na místě kaple a údajného sídla současný zámek. Kolem vznikl park, v němž se nachází památný platan. Zámek se v r. 1954 stal majetkem České katolické charity, která zde zřídila domov důchodců. Tomuto účelu slouží zámek dodnes.

Zaniklá tvrz, která byla postavena pravděpodobně některým z místních vladyků, z nichž jako první se připomíná r. 1353 Vítek ze Slatiny. R. 1418 se potomek Vítka Kunášek píše z Rochova; tvrz byla tehdy patrně opuštěná a časem zanikla. Dnes zde stojí stodola. Místo tvrze upřesnil r. 2001 M. Plaček.

Zámek navazující na renesanční tvrz, vybudovaný v roce 1602 Zikmundem Volfem rovněž v renesančním slohu. V roce 1633 jej získal Zikmundův bratr Fridrich Jankovský, majitel Bítova, jenž byl jeho hlavním rezidenčním sídlem. Od té doby zámek plnil spíše jen hospodářskou funkci statku. A rovněž po roce 1945 sloužil místnímu JZD.

Mladší z obou slatinských tvrzí byla vybudována příslušníky rodu Jankovských někdy po roce 1535. Sídelní funkci plnila jen do roku 1602, kdy Zikmund Wolf v těsném sousedství vystavěl renesanční zámek. Dnes je v částečně přestavěné budově tvrze umístěn obecní úřad.

Část umělecky zdařilého barokního sousoší z roku 1735, osazena druhotně na masivním kvádrovém podstavci s nečitelným šestiřádkovým latinským nápisem. Podstavec i socha Jezulátka nestojí na původním místě, k faře byly přeneseny. Socha je památkově chráněna v rámci ochrany areálu kostela od r. 1958.

Sochu Panny Marie z roku 1746 vytvořil přední sochař moravského baroka Jiří Antonín Heinz, který závěrečnou etapu své tvorby spojil se Znojmem, kde také roku 1759 zemřel. Socha patří do souboru plenérových plastik, které Heinz v okolí Znojma vytvořil pro jezuity. Památkově chráněná je od roku 1958.

Kvalitní barokní socha u nás nepříliš zpodobňované sicilské světice, panny a mučednice sv. Agáty (Háty), vytvořená před r. 1728 na zakázku znojemských jezuitů. Do prostoru před kostelem byla umístěna druhotně, dnes stojí na mladším hranolovém podstavci. Památkově chráněná je od května 1958.

Umělecky cennou barokní sochu sv. Aloise z Gonzagy vytvořil pro znojemské jezuity roku 1747 významný sochař Jiří Antonín Heinz. Světec je znázorněn v životní velikosti, oblečen v kněžském rouchu. Socha původně stávala mezi Těšeticemi a dvorem Purkrábka. Památkově chráněna je od května 1958.

Barokní sousoší sv. Antonína Paduánského držícího v rukou malého Ježíška u cesty k bývalé poutní kapli Panny Marie nad Popicemi. Vytvořeno v polovině 17. století z bílého kamene.