Turistické cíle v okolí obce Grešlové Mýto

Raně barokní sýpku dal roku 1642 vybudovat majitel jaroměřického panství Gerhard z Questenberka. Používána byla Ústřední vojenskou zásobárnou. Východní křídlo dobudoval Jan Antonín z Questenberka v roce 1648. Dnes budova je v soukromých rukou a stále slouží jako součást hospodářského areálu.

Tunely v železničním náspu byly vybudovány v l. 1869–1870 za účelem propojení stávajících polních cest a vodních toků, také měly v případě rozvodnění Dobšického potoka zabránit podemletí trati vodou. Z tunelů zaujme třetí, který vede ve svahu a jeho strop tvoří obrácená kaskáda cihlových kleneb.

V jádře renesanční měšťanský palác z 2. pol. 16. stol, přestavěný po r. 1736 v barokní šlechtický palác. Dochován cenný renes. mázhaus s křížovými klenbami a barokní portál. V r. 1805 zde pobýval císař Napoleon.

Zámeček byl postaven v 18. století Berthonidesy z Tyranu. Na začátku 20. stol. byl secesně přestavěn. Dnes je z části využíván jako kanceláře obecního úřadu. Ostatní jeho části, stejně jako okolí je neudržované.

Zmodernizovaný dvojkřídlý patrový zámek vzniklý přestavbou starších správních budov dvora po r. 1882 rodem Dvořáků. Rozsáhlý dvůr vznikl před r. 1750 za Ugartů, později rozšířen a doplněn o palírnu. Dnes soukromý majetek sloužící k zemědělskému podnikání.

Původní renesanční tvrz, založenou v letech 1549-1551 Hynkem Bítovským, barokně upravili majitelé moravskobudějovického panství Schaumburkové v první polovině 17. století. Od té doby je nazývána zámkem, popř. panským domem. Dnes slouží převážně jako obytný dům.

Rozlehlý panský dvůr založil někdy v l. 1793-1799 majitel vranovského panství Josef Hilgartner z Lilienbornu. Po II. světové válce sloužil jako státní statek. Po r. 2018 byla většina budov pro špatný technický stav zbořena a začala přeměna na dětský park. Některé části statku jsou zakonzervovány.

Gotická věž (32 m). Postavena přibl. ve 14. stol. jako součást opevnění města. Byla pevnostní věží Vídeňské (Dolní) brány (ta zanikla r. 1847). R. 1843 udeřil do věže blesk a vše dřevěné shořelo. Schodiště ve věži z r. 1960 (pův. vytahovací žebříky).

Nejstarší přehradní nádrž na Moravě vybudována na řece Jevišovce v letech 1894-1897 jako ochrana před povodněmi a zásobárna vody pro cukrovar v Hrušovanech nad Jevišovkou. Leží na západním okraji města Jevišovice. Její hráz prohlášena technickou památkou.

Vodní nádrž postavená v letech 1930–1933 nedaleko Vranova nad Dyjí jako prevence proti povodním, zároveň je zde funkční elektrárna se třemi turbínami. Významná rekreační oblast znojemska, jezeru se přezdívá Moravský Jadran.

Vodní nádrž Znojmo vybudována na řece Dyji v letech 1962-1966. Slouží k vyrovnávání nerovnoměrných průtoků v řece, výrobě elektrické energie, protipovodňové ochraně a odběru vody k vodárenskému zpracování. Leží na území Národního parku Podyjí.

Původně hrad poprvé zmiňovaný v Kosmově kronice k r. 1100. V gotice opevněn a rozšířen. R. 1665 vyhořel. V 17. st. přestavěn na barokní zámek. Velkolepý sál předků podle projektu J. B. Fischera z Erlachu. Později upravován klasicistně a romanticky.