Turistické cíle v okolí obce Žerotice

V pol.18.st. na místě, kde kdysi stávala tvrz, vystavěna rezidence pro louckého opata, v letech 1789-96 přestavěná na barokní zámek. V letech 1948-68 sloužil jako škola. R.1984 přestavěn na rekreační a školící středisko a poč.21.st. změněn na hotel.

Zřícenina hradu z konce 14. století. Nejvíce utrpěl za válek Jiřího z Poděbrad a uherským králem Matyášem Korvínem. Za majitele Václava z Vejtmíle a Žerotic, v roce 1508, se uvádí již jako pustý.

Zámek byl přestavěn v roce 1824 z letního sídla mnichů vídeňským měšťanem Josefem Langem. Roku 1958 se zámek stává domovem pro řádové sestry, později zde bylo zřízeno učiliště. Dnes je zámek v soukromých rukou.

Zaniklý hrad. Blíže neznámý hrádek přiřazován k nedalekým Ledvicům nebo Vémyslicům. Ledvice připomínány r. 1529 jako pusté. Pro bližší informace nezbytný archeologický výzkum.

Klasicistní hrobku dala pro svého manžela, knížete Karla z Lichtenštejna, postavit r. 1789 kněžna Marie Eleonora z Oettingen-Spielbergu. Posledním pohřbeným zde byl Rudolf z Lichtenštejna r. 1908.

Zcela zaniklá tvrz poprvé zmiňována v roce 1373, kdy na ní sídlili příslušníci rodu Milotů. Poslední zmínka je z roku 1493, kdy Václav z Kbelova zapsal ves i s tvrzí Hynkovi z Bačkovic. Dnes je celé tvrziště zastavěno vesnickými usedlostmi a domky.

Zámek byl přestavěn v r. 1748 pod vedením F. A. Pilgrmana z barokního klášterního konventu. Původní záměr, postavit monumentální čtyřkřídlý zámek, se nezdařil a budova později sloužila jako kasárna a dokonce jako tabáková továrna.

Pozdně gotický klášterní hrad vystavěný opatem Přibyslavem ve 30.– 40. letech 15. stol. Pozdějšími přestavbami změněn na současnou čtyřkřídlou pravidelnou budovu. Zdevastován využíváním armády do r. 1990.

Lurdská jeskyně vznikla r. 1928 zásluhou faráře Ant. Práška spolu s unikátní křížovou cestou tvořenou 55 sochami z cedrového dřeva, dílem řezbáře Bohumila Beka. Křížová cesta zanikla v 50. letech 20. století, dochované sochy nyní vystaveny na místním zámku.

Vinný sklep na okraji vesnice Šatov, jedinečný svou vnitřní výzdobou podzemních prostor lidovými plastickými malbami místního rodáka Max. Appeltauera z pol. 20. století.

Souvisle dochované úseky hradeb královského města Znojma. Zachován systém trojité hradby, oválné i hranolové bašty a věže, Horní brána a vysoká tzv. Vlkova věž, která chránila bránu Dolní. Místo bývalých příkopů zaujímají městské parky.

Opevnění města existovalo již v polovině 14. století. Dochovaná hradba má místy výšku 4–5 m, nikde však není zachovaná původní výška a cimbuří. Jednoduchá hradební zeď byla ve 2. pol. 15. století zesílena parkánovou zdí s baštami, bašta s klíčovými střílnami se dochovala v jihozápadním úseku.