Turistické cíle v okolí obce Želetice

NPR byla vyhlášena v r. 2005. Jádro území tvoří červené permské slepence. Má rozlohu 86,6 ha, a bylo zde popsáno 550 druhů vyšších rostlin a řada živočišných druhů. 38 rostlinných a 49 živočišných druhů je chráněných.

Zcela zaniklá tvrz s velmi nepatrnými reliéfními pozůstatky vzniklá pravděpodobně mezi léty 1236 - 1244 za Vlka z Našiměřic, čímž se řadí mezi nejstarší šlechtická sídla na Moravě. Dodnes se dochoval jen reliéfní pozůstatek jádra tvrze v podobě nepatrné vyvýšeniny.

Zaniklá tvrz. Byla postavena patrně v 2. pol. 14. stol., neboť je zmiňována r. 1416 při prodeji majetku Annou z Chotěrad Janovi z Bohušic. Jan tvrz hned prodal Mikuláši Florštetovi z Dunajovic, ten ji prodal r. 1447 Lickovi z Plavče. V 16. stol. byla tvrz připojena k Jevišovicím a brzy poté zanikla.

Obecní věž postavena za panování Jindřicha z Lipé roku 1585 vlašským mistrem Michalem Ferri. Původně měla jen dvě patra a výšku 15 metrů. Do současných 28 metrů byla dostavěna v roce 1610. Sloužila jako zvonice a snad jako solnice. Rekonstruována byla v roce 1999. Památkově chráněná od května 1958.

Jeden z mála kvalitních poválečných památníků osvobození vytvořil roku 1946 sochař Miloš Axman. Je tvořen štíhlým žulovým sloupem, na vrcholu s bronzovou alegorickou soškou Vítězství (mužský akt s palmovou ratolestí). Pod sloupem je pamětní deska s křížem a jmény obětí 1. a 2. světové války.

Památník premonstráta, faráře a vynálezce Prokopa Diviše (1698-1765). V Přímětcích vynalézal různé přístroje včetně první konstrukce bleskosvodu. Památník otevřen r. 1936, vedle něj replika bleskosvodu.

Zachovalé zříceniny vodního mlýna, šestého v pořadí v lokalitě zvané Devět mlýnů, na pravém břehu řeky Dyje v Národním parku Podyjí. Mlýny zde zmiňovány již k r. 1497. Ve 20. letech 20. stol. upraven v papírnu. Po r. 1945 provoz zastaven a v důsledku existence železné opony areál zlikvidován.

Čtyřkřídlý zámek vznikl koncem 16.stol. přebudováním starší tvrze v renesančním slohu. V roce 1742 byl zámek upraven v barokní sídlo. Poslední úpravy byli provedeny rodinou Widmannů v roce 1832. Nyní je užíván jako domov důchodců.

Zcela zaniklá a archeologickým výzkumem nepotvrzená tvrz mající relativně krátkou dobu trvání. Podle literatury je její vznik datován do 14 století. Zanikla za války mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem. V roce 1471 se uvádí již jako pustá.

Drobná sakrální stavba přechodného typu (mezi poklonou a zděnými božími muky) patří do souboru devíti empírových památek lemujících poutní cestu z Přímětic do významného mariánského poutního místa v Hlubokých Mašůvkách. Znázorněna na mapě 1. voj. mapování. Památkově chráněná v letech 1958-1978.

Poklona byla vybudována v souvislosti s poutním místem, které v Hlubokých Mašůvkách roku 1690 založil Raduit de Souches. Patří do souboru 7 výklenkových barokních kapliček znázorňujících 7 radostí Panny Marie. Postavena před pol. 18. století, ve 2. pol. 20. stol. zbořena, na jejím místě replika.

Drobná kaplička (dle místních zvyklostí nazývaná poklona) čtvercového půdorysu s půlkruhovým závěrem byla postavena na konci 19. století. Doplňuje bohatý soubor různých sakrálních objektů ve vsi. Poklona není v současnosti památkově chráněná, památková ochrana z ní byla sňata v roce 1987.