Poklona byla vybudována v souvislosti s poutním místem, které v Hlubokých Mašůvkách roku 1690 založil Raduit de Souches. Patří do souboru 7 výklenkových barokních kapliček znázorňujících 7 radostí Panny Marie. Postavena před pol. 18. století, od roku 1953 je památkově chráněná.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Přímětice
Drobná sakrální stavba přechodného typu (mezi poklonou a zděnými božími muky) patří do souboru devíti empírových památek lemujících poutní cestu z Přímětic do významného mariánského poutního místa v Hlubokých Mašůvkách. Znázorněna na mapě 1. voj. mapování. Památkově chráněná v letech 1958-1978.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Přímětice
Drobná kaplička (dle místních zvyklostí nazývaná poklona) čtvercového půdorysu s půlkruhovým závěrem byla postavena na konci 19. století. Doplňuje bohatý soubor různých sakrálních objektů ve vsi. Poklona není v současnosti památkově chráněná, památková ochrana z ní byla sňata v roce 1987.
Poklona byla vybudována v souvislosti s poutním místem, které v Hlubokých Mašůvkách roku 1690 založil Raduit de Souches. Patří do souboru 7 výklenkových barokních kapliček znázorňujících sedm radostí Panny Marie. Postavena před pol. 18. století, od roku 1953 je památkově chráněná.
Archeologicky nepotvrzená a dnes již zaniklá tvrz vybudovaná pravděpodobně kolem roku 1349 za Čase z Polánky. Písemně doložena v roce 1533, kdy ji Jan z Lipé propustil z manství Hynku Sokolnickému z Bítova. V roce 1560 přechází opět pod moravskokrumlovské panství a z tohoto důvodu poměrně brzy zanikla.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Rouchovany
Pomník připomíná oběti jednoho z mnoha leteckých útoků z dubna a května 1945 na jihozápadní Moravě. Odehrál se 25.4.1945. Letec považoval zemědělskou techniku za dělo a svržená bomba zabila pět lidí, kteří se v té chvíli na místě nacházeli. Nejmladšímu, Františku Vítkovi, tehdy byly necelé 4 roky.
Barokní křížovnická rezidence - letní zámeček převora kláštera Hradiště sv. Hypolita u Znojma z 1. pol. 18. století. V r. 1780 změněn ve faru, kterou byl až do r. 1952, poté chátral. Dnes vzorně opraven s bílou fasádou, zvýrazněnou červenými štukovými prvky.
Zámek určený pro občasný pobyt členů jezuitské koleje ve Znojmě byl vybudován po roce 1627, kdy Ferdinand II. jezuitskému řádu přímětické panství postoupil. Po zrušení řádu v roce 1773 převzal zámek Studijní fond. V roce 1794 zámek vyhořel a ztratil svoji rezidenční funkci.
Zaniklá tvrz Dobrá Voda zmiňována r. 1355, kdy se odtud psala vdova po Cizkrajovi společně s jejich syny Našenem a Vrchoslavem. Tvrz prodali r. 1360 Bohuňkovi z Trstěnic, poté se majitelé často střídali. Tvrz zmíněna ještě r. 1492, r. 1506 jsou tvrz i ves uváděny pusté. Tvrz zanikla před r. 1550.
věž, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Znojmo
Gotická radniční věž (80 m). Původní věž (postavena r. 1260) vyhořela r. 1444 a nová, samostatně stojící byla postavena v l. 1445-48 (stavitel Mikuláš ze Sedlešovic). R. 1854 vyměněn původní dřevěný ochoz z r. 1594 za litinový. Věž byla několikrát opravována, stejně tak i věžní báň nebo hodiny.
Vznik původně vrchnostenského domu jako součástí dvora není písemně zachycen. Až v roce 1740 je v klášterním urbáři tento dům poprvé označován jako zámek. V té domě byla obec se dvorem majetkem kláštera dominikánů ve Znojmě. V roce 1926 v rámci I. pozemkové reformy dvůr koupil František Sova a vlastnil jej až do 50. let 20. století.