Turistické cíle v okolí obce Rašovice

Velké poškozené tvrziště s jádrem v zahradách č. p. 129 a 136. Mezi lety 1353–1368 ves získává Pavel ze Sovince, jenž se píše z Rašovic. Po něm r. 1379 dědí tvrz Pavlík ze Sovince, r. 1447 uváděna jako pustá, další majitel Franěk z Okarce ji obnovuje. Od r. 1597 je definitivně uváděna jako pustá.

Železná rozhledna o výši cca 10 metrů s točitým schodištěm vznikla v průběhu roku 2015 v blízkosti opraveného vodojemu Skalky. Je volně přístupná a umožňuje vzhledem k okolní vyšší zalesněné krajině jen částečný výhled, a to na kamenolom Mokrá a na oblast Dyjsko-svrateckého úvalu s Pálavou.

Vrch Santon (296 m.n.m.) měl svůj význam r. 1805 při bitvě u Slavkova, kdy byl opěrným bodem francouzských dělostřelců – tři pásy okopů jsou zachovány dodnes. Tehdy vznikly i jeho názvy – vojákům připomínal egyptský kopec Santon. R. 1979 byl vyhlášen přírodní památkou (vzácné druhy dřevin a zvířat).

Narušené reliéfní zbytky hrádku, patrně ze 13.století.

Vznik zdejšího zámku souvisí s prodejem Šitbořic Náboženským fondem Samuelu Augustovi a Ignáci Neuvallům v r. 1825. Ti vybudovali nový dvůr v Martinicích. Po r. 1891 za Františky Lichtenštejnové a Gustava a Heřmana Springerových byla pro správu statku a pobyt majitelů upravena správní budova, později uváděná jako zámek.

Barokní zámek stojí na místě román. tvrze řádu něm. rytířů (zač. 13. stol.). V majetku Kouniců nejprve koncem 16. stol. postaven renesanční zámek, poté barokně přestavěn v obd. 90. let 17. stol. – r. 1752, arch. Domenico Martinelli a Ignác Valmaggini. Rekonstrukce v 70. l. 20 stol. a v l. 2004-2012.

Zaniklá tvrz. V Sobůlkách bývala dvě sídla, „Turecký kopec“ patrně předcházel tvrzi „Valy“. Obecně se v l. 1346–1358 píše ze Sobůlek Veliš Dupník. R. 1387 je část Sobůlek prodána Velislavem z Ostrovánek Tasovi z Boskovic. Posledním známým pánem je Vlček. Tvrz zanikla pravděpodobně ve 14. stol.

Barokní pískovcová socha patrona hasičů, kominíků a kovářů sv. Floriána z r. 1745 od vídeňského sochaře J. K. Schletterera stojící v centru obce u hlavní silnice před areálem bývalého hospodářského dvora. Světec je tradičně v podobě římského vojáka ve zbroji hasícího vědrem hořící dům.

Barokní sochy sv. Dominika a Gottharda z 18. století před těšanskou historickou kovárnou jsou památkově chráněny od roku 1958. Doplňuje je od roku 2020 dřevořezba Maryša od Svatopluka Formana z Bzence.

Zaniklá tvrz Stavěšice z konce 14. stol. pobořena r. 1410. Poté snad obnovena. Její sklepení údajně dochováno po úpravě na vinné sklípky.

Kamenný kruh umístěný v krajině Kyjovska na konci Cesty českých panovníků 200 m směrem na Sobůlky. Kruh o průměru 24 metrů tvoří 16 menhirů z dubeneckého pískovce, v jehož středu se nachází kamenný stůl. Slavnostní dokončení 16. dubna 2025. Autor a investor Josef Kouřil s manželkou Zdenkou.

Původní tvrz připomínaná r. 1375 v 16. st. rozšířena na malý renesanční zámek, v l. 1751–53 barokně přestavěný. Od r. 1864 úřednické byty, hospodářská budova, 2. patro jako sýpka. Nevýrazná dvoupatrová obdélná budova se stanovou střechou.