Turistické cíle v okolí obce Kojátky

Renesanční radnice vznikla v r. 1592 za purkmistrů Alexandra Bradavičky a Petra Pekaře přestavbou starší gotické budovy. Později rozšířena a v 70. letech 19. stol. upravena. Poslední úpravy byly provedeny ve 20. stol. V současnosti slouží jako městský úřad.

Původně renesanční radnice vznikla v letech 1598-1600. V r. 1711 byl objekt upraven v pozdně barokním slohu. V r. 1825 došlo k empírovým úpravám. Dnes kulturní památka.

Historicky hodnotnou, pozdně barokní budovu postavenou kolem r. 1772 obývala židovská průmyslnická rodina Strakoschových. V r. 1910 koupilo dům s přilehlou manufakturou město ke zřízení radnice. V letech 1913-1914 byla budova rozšířena o kubistický dvoupatrový obecní dům, současnou radnici.

Velké poškozené tvrziště s jádrem v zahradách č. p. 129 a 136. Mezi lety 1353–1368 ves získává Pavel ze Sovince, jenž se píše z Rašovic. Po něm r. 1379 dědí tvrz Pavlík ze Sovince, r. 1447 uváděna jako pustá, další majitel Franěk z Okarce ji obnovuje. Od r. 1597 je definitivně uváděna jako pustá.

Barokní zámek stojí na místě román. tvrze řádu něm. rytířů (zač. 13. stol.). V majetku Kouniců nejprve koncem 16. stol. postaven renesanční zámek, poté barokně přestavěn v obd. 90. let 17. stol. – r. 1752, arch. Domenico Martinelli a Ignác Valmaggini. Rekonstrukce v 70. l. 20 stol. a v l. 2004-2012.

Barokní socha stojí v blízkosti severní strany kostela sv. Vavřince. Datována je do roku 1798. Na podestě o dvou schodišťových stupních je umístěn výškově odstupňovaný sokl (nápis+erb), na němž stojí socha Panny Marie Immaculaty; je podána v klasickém ikonografickém podání, tedy jako královna nebes.

Pískovcová socha svatého Floriána z roku 1900 nahradila na bučovickém náměstí starší sochu stejného světce. V 50. letech 20. století byla socha spolu se sousoším Cyrila a Metoděje přemístěna ke kostelu, na náměstí se obě skulptury vrátily někdy kolem roku 2021.

Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1722 od neznámého autora je příkladem kvalitní lokální kamenosochařské práce z doby vrcholného baroka. Světec v nadživotní velikosti je znázorněn v typickém kanovnickém rouchu a s obvyklými atributy. Socha je památkově chráněná od roku 1958.

Socha sv. Jana Nepomuckého z 2. čtvrtiny 18. století od neznámého autora. Světec v životní velikosti stojí na mohutném podstavci. Oblečen je v tradiční kanovnické roucho s biretem na hlavě. Pravou rukou pozvedá kříž s korpusem, levice spočívá volně na hrudi v gestu odevzdání.

Socha sv. Jana Sarkandera z roku 1770 od neznámého autora je příkladem kvalitní lokální kamenosochařské práce z doby vrcholného baroka. Světec v nadživotní velikosti je znázorněn v typickém kněžském rouchu a se svým atributem - knihou v ruce. Socha je památkově chráněná od roku 1958.

Sousoší svatých Cyrila a Metoděje od neznámého autora dala vztyčit na náměstí na místě zbořených masných krámů bučovická občanská záložna roku 1885 k miléniu svatého Metoděje. V 50. letech 20. století bylo sousoší přemístěno ke kostelu, na náměstí se vrátilo kolem roku 2021.

Nepatrné terénní náznaky tvrze v zahradě domu č.p. 14. Tvrz založena snad v pol. 14. stol., zničena zřejmě za markraběcích válek na přel. 14. a 15. stol.