Turistické cíle v okolí obce Kojátky

Zřícenina hradu. Založen Smilem ze Zbraslavi, který se r. 1258 píše po Střílkách. R. 1321 zastaven Jindřichu Železnému z Lipé. Z dalších majitelů: r. 1460 páni z Lichtenburka (stavba vysunutého opevnění), r. 1481 vladykové z Ojnic. R. 1542 hrad pustý.

Existence mlýna je doložena již v r. 1650. V r. 1656 je zmiňován Mlynář Matouš, v roce 1675 Vykydal Pavel a po něm Jiří. Od počátku 19. stol. byl v majetku rodiny Klevetů. Posledním majitelem byl Alois Suchánek. Ve druhé polovině 20. století byl mlýn zbořen. Dnes jen skromné zbytky zdiva.

Po hrádku jsou znatelné pouze reliéfní pozůstatky. Na severní straně vystupuje úsek valu a na jižní straně je zachovaný příkop. Poprvé byl zmíněn r. 1260. R. 1340 jej prodává Jan mladší ze Švábenic Janu Volkovi. Po r. 1392 sídlo zaniklo.

Současná stavba vznikla v r. 1858 v historizujícím slohu na místě starší synagogy. Byla využívána do 2. světové války, kdy ji poničili nacisté. Následně sloužila jako sklad nábytku. V l. 1994-1998 byla opravena. Dnes využívána Státním okresním archivem.

Synagogu byla vybudována počátkem 19. stol v místě starší modlitebny (templu). Za II. světové války ji vydrancovali nacisté. Poté stavba sloužila jako sklad. Od r. 1952 ji vlastní Církev československá husitská. Od r. 2012 je objekt pronajímán Apoštolské církvi.

Původně židovská synagoga, dnes modlitebna Církve čsl. husitské, byla postavena r. 1885 v novorománském slohu. R. 1929 byla odkoupena městem a do r. 1954 sloužila jako městské muzeum. R. 1954 prodána Církvi čsl. husitské a byla stavebně upravena (1955–1957) na sbor dr. Karla Farského (arch. Janák).

Tiskárnu, jejíž výtisky byly značeny „In Monte Liliorum“ (na Liliové hoře), založil r. 1530 Jan Dubčanský ze Zdenína, zakladatel sekty Jednoty habrovanské. Byla přesunuta z Prostějova a tiskařem v ní byl Kašpar Aorgus Prostějovský. V r. 1536 tiskárna zrušena a po smrti zakladatele zanikla i sekta.

Původně tvrz, první zmínka pochází z roku 1336 (majitel Vrchoslav z Uherce). V 1. polovině 17. století tvrz přestavěna v barokní zámek olomouckým proboštem. Roku 1723 získal zámek dnešní podobu (majitelkou Zuzana Gelhornová). Dnes soukromý majetek.

Zaniklá tvrz, o níž je první zmínka údajně vzpomínána už v letech 1368 - 1371. První skutečně dochovanou zmínkou je mramorová deska z roku 1547, která dokladuje opravu tvrze, a kterou nechal zhotovit pán Znáta z Víckova. Posledním záznamem o tvrzi je kupní smlouva z roku 1630. Z tvrze nezůstaly žádné pozůstatky.

Zachovalý reliéf hrádku neznámé historie na úbočí údolí Trkmanky (Bezednice), v nádherném prostředí Ždánického lesa.

Zámek, původně jezuitská rezidence postavená snad koncem 16. století. Po zrušení řádu v roce 1773 byl v majetku Moravského studijního fondu. Od roku 1808 za Linhartů proběhly klasicistní úpravy. V roce 1945 zámek zkonfiskován, poté v něm umístěny kanceláře a byty.

Zděný mlýn holandského typu z r. 1875. Zdivo je z cihel. Mlýn je volně přístupný. Zachované mlecí zařízení ve mlýně již není.