Turistické cíle v okolí obce Kojátky

Renesanční Panský dům je prvně zmiňován již v r. 1570, kdy jej získalo město. V r. 1660 dům od města získal rod Kouniců. Kromě pivovaru sloužil také vojenskému velitelství, notářství a až do 20. let 20. století i jako kanceláře velkostatku.

Jediná papouščí zahrada v Evropě byla založena v Bošovicích roku 2005 a postupně se stále rozšiřuje. Je přístupná veřejnosti kromě zimního období.

Terénní náznaky tvrze na nevýrazném výběžku nad východní části obce, dnes oplocená chatová kolonie.

Horní tvrz v Počenicích vznikla v průběhu 14. století. R. 1409 majetkem Linharta z Bořitova. Od r. 1590 je pustá. Stávala u dnešního kostela. Dolní tvrz je zmíněna r. 1568, její místo není známo.

Michail Illarionovič kníže Goleniščev-Kutuzov-Smolenskij (1745–1813) byl ruský vojevůdce, který stál v čele spojeneckých vojsk v bitvě u Slavkova. Pomník od uměleckého kováře O. Bartoška byl odhalen k 200.výročí bitvy. Nedaleko, ve Spáčilově statku č.p. 65, měl Kutuzov před bitvou svůj hlavní stan.

Popraviště se nacházelo na hranicích katastrů Křenovic a Slavkova v lokalitě „Na spravedlnosti“. Právo hrdelní je ve Slavkově doloženo v letech 1288-1789. V r. 2016 byly objeveny základy šibenice a u nich lidské ostatky. Vede sem z Křenovic naučná stezka "Šibeniční a popravčí vrch v Křenovicích".

Barokní budova poštovní stanice vznikla v dobách Habsburské monarchie z objektu obecní lázně. Poprvé se uvádí r. 1727. V současnosti je památkově chráněná budova v soukromém vlastnictví a chátrá.

Ve vsi stála tvrz, která se uvádí pouze v r. 1464, kdy ji, již jako pustou, koupil s dvorem a pustou vsí Opatovicemi Jan z Morkovic. Po tvrzi se nedochovaly žádné pozůstatky a neví se ani, kde stála.

Opevněné hradiště o rozloze asi 6 hektarů bylo osídleno zřejmě v průběhu doby bronzové. První nálezy získány při těžbě písku. V 60. a 70. letech 20. stol. proběhl archeologický průzkum. V letech 2000-2002 byly při letecké prospekci zjištěny příznaky dvou zaniklých obloukových příkopů.

Původní hrad loupeživého rytíře Friduše z Linavy. Často střídal majitele. Hanuš Haugvic z Biskupic jej po r. 1570 přestavěl na renesanční zámek. Následně rozšiřován.V 19. století, za Jana Mundyho, byla velká část zámku empírově upravena.

Původně renesanční radnice vznikla v letech 1598-1600. V r. 1711 byl objekt upraven v pozdně barokním slohu. V r. 1825 došlo k empírovým úpravám. Dnes kulturní památka.

Renesanční radnice s věží byla postavena v l. 1568-69. R. 1609 poničena úderem blesku a výbuchem střelného prachu, opravena r. 1613. Vyhořela při požárech v l. 1753 a 1754, opravena r. 1819 a znovu r. 1884 (stav. Petr Burg). Poškozena v l. 1917 a 1945, opravena (arch. K. Madlmayr). Je sídlem MÚ.