Turistické cíle v okolí obce Němčany

Zaniklá tvrz, o níž je první zmínka údajně vzpomínána už v letech 1368 - 1371. První skutečně dochovanou zmínkou je mramorová deska z roku 1547, která dokladuje opravu tvrze, a kterou nechal zhotovit pán Znáta z Víckova. Posledním záznamem o tvrzi je kupní smlouva z roku 1630. Z tvrze nezůstaly žádné pozůstatky.

Zachovalý reliéf hrádku neznámé historie na úbočí údolí Trkmanky (Bezednice), v nádherném prostředí Ždánického lesa.

Zámek, původně jezuitská rezidence postavená snad koncem 16. století. Po zrušení řádu v roce 1773 byl v majetku Moravského studijního fondu. Od roku 1808 za Linhartů proběhly klasicistní úpravy. V roce 1945 zámek zkonfiskován, poté v něm umístěny kanceláře a byty.

Torzo barokního dvojkřídlého zámku z 2. pol. 17. stol. Od r. 1799 sídlo správy panství. Kolem r. 1853 přestavěn na sýpku a byty. V pol. 20. let 20. stol. majiteli T. a M. Dytrichovi. Po 1948 majetkem JZD, které zbořilo Z křídlo a J výrazně zmodernizovalo. V 90. l. zrestituován a zřízen autoservis.

Zaniklý hrad založil patrně Půta I. z Vildenberka r. 1318 jako své sídlo. Potomky bylo panství s hradem prodáno r. 1371 markraběti Janovi. V l. 1385–1406 markrabětem Joštem panství rozprodáno po částech a hrad brzy zpustl.

Větrný mlýn holandského typu postavený kolem roku 1873 mlynářem Josefem Vítkem. Po roce 1918 byl mlýn vybaven benzínovým motorem a později motorem na koks. V r. 1941 byl provoz úřady ukončen. Naposledy se soukolí mlýna roztočilo v roce 1972.

Nepotvrzené místo středověkého hrádku na velmi příhodném výběžku nad severním okraji obce, nesoucí jasné terénní úpravy, naznačující, že zde patrně stálo sídlo příslušející ke vsi Vítovice

Kdy mlýn vznikl není známo. Poprvé je zaznačen na I. vojenském mapování–josefském z let 1764-1783. V r. 1930 byl mlynářem Eduard Škorpil. Dnes má objekt bývalého mlýna č. p. 2, je veřejnosti nepřístupný a slouží jako obytný dům.

Od r. 2008 zpřístupněný jeskynní systém vzniklý činností Křtinského potoka. Již na konci 19. stol. zde byly nalezeny kosti jeskynního medvěda, lva, nosorožce a dalších. Krápníková výzdoba poničena v 19. stol za Lichtenštejnů. Od 30. let 20. stol. do r. 2001 využívány jeskyně jako vojenský bunkr.

Původně gotický hrad poničený za husitských válek. Na poč. 16. st. přestavěn na renesanční zámek. Za Švédských válek vypálen. Vyhořel r. 1753 (poté změněn na vojenskou nemocnici) a v r. 1917 (poté sloužil arcibiskupům). Nyní je zde okresní muzeum.

Původně dvůr, založený kolem r.1820, do jehož jižní budovy byly umístěny kanceláře a byty úředníků žarošického statku. V roce 1824 byl statek postoupen Arnoštce Schafgotsové, jež v Žarošicích občas pobývala. Od té doby budova převzala "status" zámku.

Renesanční zámek vznikl v 16. stol. z tvrze, kterou na čtvercový zámek přebudoval r. 1569 Oldřich z Kounic. Zámek byl díky arkádám, hranolovým věžím v nárožích a celkové mohutné stavbě v pramenech uváděn jako hrad (v r. 1624).