Turistické cíle v okolí obce Jevany

Národní přírodní rezervace Ve Studeném u vsi Samechov chrání od r. 1935 přirozené lesní porosty s pralesovitou strukturou tvořené přírodními společenstvy bučin a suťových lesů jako poslední rozsáhlejší komplex lesa se zachovalou přirozenou druhovou skladbou v údolí Sázavy. Veřejnosti nepřístupná.

Přestavěná, dosud blíže stavebně nezkoumaná tvrz, doložená r. 1520 při prodeji zboží Mikulášem Krabicem z Weitmile; snad stojící v místech staršího sídla. Po připojení k Radimi v 1. pol. 17. st. využívána jen účelově, později přestavěna na sýpku.

Výrazné tvrziště na konci Farské ulice ve Velkých Popovicích. Tvrz vznikla asi před polovinou 14. století a poprvé byla zmíněna v roce 1417. Doba zániku tvrze není zřejmá. Dochovalo se rozměrné jádro oblopené širokým a hlubokým příkopem.

Velmi málo zřetelné tvrziště na výrazné ostrožně severozápadně od vsi. Není o ní písemných zpráv, gotickou tvrz prokázal až archeologický průzkum. Centrální plochu tvrziště zabírá pole, nepatrné zbytky opevnění na přilehlých svazích.

Věžový vodojem v Kouřimi byl postaven podle projektu architekta Františka Jandy. Postaven byl pravděpodobně na konci 20. let 20. století. Vodojem je kruhového půdorysu, zakončený kopulovitou střechou. Kruhová nádrž má objem 250 m3. Stavba stále plní svůj původní účel.

Vranické vodopády se nacházejí na malém krátkém potůčku, který teče od osady Vraník (místní část obce Ledečko) prudce strání dolů k železniční trati, kde ústí do Sázavy. Potůček vytváří na pararulovém podkladu soustavu nevelkých vodopádů, zejména po deštích a při tání sněhu.

Hradiště Vraník naproti stejnojmenné osadě bylo obýváno už v pravěku, podle archeologických nálezů je doloženo osídlení v pozdní době bronzové a době halštatské, ve středověku pak v 9. a v první polovině 10. století. Zachovány pozůstatky valů na katastru obce Ledečko.

Pravděpodobně slovanské hradiště z raného středověku ležící na místě dnešního kostele sv. Václava a na jazykové ostrožně východně od něj. Pod podlahou kostela byly nalezeny zbytky otonského kostelíka z konce 10. století.

Pražské póly jsou nejvzdálenější body území Prahy ve směru jednotlivých světových stran a jsou určeny hranicí mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem. Na přelomu let 2020-2021 byly označeny betonovými patníky. Východní pól je vyznačen na hranici katastrů pražského Újezdu nad Lesy a města Úvaly.

Zemní železobetonový vodojem na návrší Žebrov, který byl vybudován v letech 2024-2025, slouží zároveň jako volně přístupná vyhlídka. Výhled z něj je omezen třemi průseky.

Výklenková kaple se sochou svatého Jana Nepomuckého, pravděpodobně z 19. století. Jedna z několika zdejších kapliček stojí na malém náměstíčku na nábřeží řeky Sázavy, na cestě mezi bývalým katolickým kostelem sv. Martina a evangelickým kostelem. V jejím sousedství je pomník padlým v 1. sv. válce.

Pozůstatky zaniklé středověké vesnice Žák z 16. století. Lze zde rozpoznat zdi bývalých domů, hráz rybníka a středověkou kamennou studnu. Vesnička patrně zanikla v průběhu třicetileté války (1618-1648) a poté již nebyla obnovena. R. 2003 byla zapsána jako nemovitá kulturní památka.