Turistické cíle v okolí obce Podivice

Boží muka, jedna z mnoha drobných památek této oblasti. Snad z 2. pol. 18. stol. s malbou Nejsvětější trojice.

Bratrská škola byla postavena v pol. 16. stol. Jednotou bratrskou. Působili zde např. Jan ze Žerotína či Jan Blahoslav. Po bitvě na Bílé hoře r. 1620 (násl. rekatolizace) byla škola uzavřena. Chátrající budova byla stavebně upravována v 19.-20. století, od r. 1992 patří mezi chráněné památky ČR.

Barokní zámek nechal postavit Pavel Karel z Kleinburgu v l. 1707–9, později byl ještě několikrát přestavěn. V r. 1945 byl zámek rozkraden, využíván jako skladiště a chátral. Od r. 1992 je v majetku hraběte Richarda Belcrediho, který jej obnovil.

Bunkry vybudované za 2. světové války v oblasti, která byla vyklizena Němci za účelem rozšíření původní vojenské střelnice z roku 1935. Dnes zčásti přístupné objekty, které sloužily jako strojovny na tahání cvičných cílů nebo jako pozorovatelny.

Z části přístupné a z části nepřístupné objekty cvičného opevnění vybudovaného po roce 1935 a později za 2. světové války i Němci na části uzemí nuceně vysídlené Drahanské vrchoviny.

Pomník s bustou Otce národa - Františka Palackého z roku 1898 byl v Tištíně postaven u příležitosti stého výročí jeho narození.

Zaniklá ves Bystřec je poprvé připomínána r. 1349, později již pod jménem Bystřec jako součást hoštejnského panství. Ves zanikla požárem. Díky archeologickému výzkumu si lze prohlédnout dispozice stavení z 1. pol. 15. stol.

V lokalitě Vlčí doly u Smržic, později zvané též Vinohrady, bývaly od poloviny 16. století vinice. Časem zanikly a byly nahrazeny sady, které též zmizely. Záznamy o činnosti vedeny do r. 1912. Dnes dochovány jen terénní nerovnosti na polnostech.

Tvrz v Čechovicích je prvně připomínána r. 1310 při soupisu Plumlovského panství, poslední zmínka je z r. 1379. Její osud, podoba i umístění nejsou známy.

Jedna z nejstarších keltských lokalit na Moravě, datována do druhé poloviny 5. až počátku 4. stol. př. nl. Dodnes dochovány znatelné valy v délce přes 200 m.

Stavba z počátku 16. stol. Kamenný portál zhotovila huť Jana z Perštějna. Roku 1869 přistavěno druhé patro a upravena fasáda.

Zbytky zříceniny hradu pocházejí zřejmě z doby kolonizace, a to z poloviny 13. stol. Roku 1512 je již uváděn jako pustý. Zanikl zřejmě r. 1389 po dobytí nedalekého hradu Vícov. Zachovány jsou zbytky příkopu, valu a základy okrouhlé věže.