Turistické cíle v okolí obce Krásensko

Pozdně barokní boží muka byla postavena někdy v 18. století. Prvně jsou doložena na I. vojenském mapování – josefském z let 1764-1783. V r. 1958 byla tato drobná sakrální stavba zařazena mezi kulturní památky ČR.

Barokní kameno-cihlová čtyřboká boží muka u Vícova jsou dokladem lidového stavitelství ze druhé poloviny 18. století. Od r. 1958 je tato drobná sakrální stavba památkově chráněna.

Zděná sloupková trojboká boží muka jsou dokladem zbožnosti místního obyvatelstva v 19. století. V půlkruhově zaklenuté nice s ocelovou mříží je umístěna socha sv. Floriána.

Boží muka byla postavena v 2. polovině 18. století. Mají neobvyklý šestiúhelníkový půdorys, horní část tvoří zastřešená hlavice s výklenky. Boží muka, stavěná nejčastěji ve tvaru jednoduchého pilíře či sloupu měla symbolizovat sloup, u kterého byl bičován Ježíš Kristus.

Asi 100 metrů od kostela v Plumlově stojí boží muka. Vznikla patrně v polovině 18. století.

Boží muka v Nových Dvorech je sakrální památka, která leží na křižovatce v osadě Nové Dvory. Východisko turistické trasy na hrad Blansek a do Pustého žlebu v Moravském krasu.

Zaniklá ves v katastru obce Jedovnice mezi rybníkem Budkovan a lesem jižně od něj. Založena v pol. 13. stol., zaniklá požárem mezi lety 1437–1464. Dochovaly se relikty 3 stavení a studánky při jižní hrázi rybníka a jednoho u lesa nad rybníkem.

Bunkry vybudované za 2. světové války v oblasti, která byla vyklizena Němci za účelem rozšíření původní vojenské střelnice z roku 1935. Dnes zčásti přístupné objekty, které sloužily jako strojovny na tahání cvičných cílů nebo jako pozorovatelny.

Z části přístupné a z části nepřístupné objekty cvičného opevnění vybudovaného po roce 1935 a později za 2. světové války i Němci na části uzemí nuceně vysídlené Drahanské vrchoviny.

Přírodní památka, významné naleziště sídliště paleolitického člověka. V roce 1872 v jeskyni objevil Jindřich Wankel halštatský pohřeb s velkým množstvím bronzových a železných předmětů, nástrojů a lidských koster.

Zaniklá ves Bystřec je poprvé připomínána r. 1349, později již pod jménem Bystřec jako součást hoštejnského panství. Ves zanikla požárem. Díky archeologickému výzkumu si lze prohlédnout dispozice stavení z 1. pol. 15. stol.

Jezírko na dně opuštěného lomu s hojným výskytem obojživelníků. Tato mokřadní lokalita je od roku 1996 vyhlášena přírodní památkou.