Turistické cíle v okolí obce Krásensko

Barokní kostel z r. 1788. R. 1891 byl nově vymalován F. Přečkem z Olomouce. Poslední úpravy v l. 1969–70. Na stropě fresky Narození Páně, kázání Cyrila a Metoděje a sv. Cecílie. Oltářní obraz Zvěstování Panny Marie je od F. Tocháčka z r. 1871. Vzácné jsou i varhany z r. 1892 z Křemže od F. Čapka.

Novorománský kostel byl postaven v l. 1883–1884. Se sousední kaplí sv. Františka Xaverského (1723) a hřbitovem utváří jednotný soubor. Za I. sv. války zrekvírovány kostelní zvony, vráceny r. 1997. Od r. 1994 patří kostel s kaplí mezi národní kulturní památky ČR. Před kostelem stojí kříž z r. 1884.

Kostel původně hřbitovní z r.1555. Hřbitov zrušen roku 1950. Kostelní zvony z r.1830. Oltářní obraz z r.1881. Kostel měl být zbourán za knížete Liechtenštejna při stavbě Plumlovského zámku. Do r.1804 u kostela stával větrný mlýn.

Barokní farní kostel postavený na místě staršího gotického chrámu ze 14. stol. Stavba nového kostela byla zahájena v r. 1752 a v r. 1780 byl vysvěcen. V r. 1923 byl kostel opraven a v r. 1929 elektrifikován. Nad vchodem na průčelí je reliéf s Božím okem. U kostela stojí tři sochy a kříž.

Barokní poutní kostel byl postaven na místě pův. dřevěné kaple z r. 1730 (ta se stala po přestavbě boční kaplí kostela). Kostel postavil v l. 1751-1754 architekt I. M. Canevale na objednávku hraběnky Karolíny z Roggendorfu. Výzdobu kostela provedli O. Bleiberg, O. Schweigl, K. F. Sambach a další.

Kostel sv. Kříže ve Stínavě pravděpodopně pochází z románské stavební epochy. Je jedním z nejstarších kostelů v celém okolí.

Kostel sv. Barbory byl postaven společně s farou, hřbitovem a školou v novogotickém slohu v letech 1855–1857 knížetem Aloisem II. z Liechtensteinu. V interiéru je pozdně gotický Světelský oltář Nanebevzetí Panny Marie z let 1516-1525.

Někdy v letech 1759-1760 byl, zřejmě na místě původního středověkého kostela, postaven nový barokní kostel na náklady Leopolda, hraběte z Diettrichsteinu. Současně s výstavbou kostela vznikla i nová fara. V r. 2011 byla dokončena oprava kostelní fasády. U kostela stojí kamenný kříž z r. 1800.

Stavba z let 1866–67 nese prvky novorománského stylu, postaven na místě románského kostelíku. Dobře zachovaný pískovcový náhrobek paní Anny Valkounové ze Šárova (+1571). R. 1960 objevena pod omítkou unikátní malba jezdce ve zbroji.

Chrám sv. Benedikta v místech, kde se slovo Boží kázalo nejméně od 11. století. Dnešní kostel byl postaven v roce 1901 jako náhrada staršího, který byl o rok dříve stržen. Na vině tehdy byly četné trhliny zdiva. Nový kostel byl posvěcen 27.4.1902 olomouckým arcibiskupem Theodorem Kohnem.

Římskokatolický farní kostel sv. Cyrila a Metoděje byl postaven v letech 1857-1863 v novorománském slohu. Později byly k presbyteriu kostela přistavěny dvě boční přístavby.

Farní kostel byl postaven v l. 1908-1913 v pozdně historizujícím slohu podle projektu brněnského architekta Antonína Blažka. Za II. světové války poškozen a v r. 1946 opraven. Od r. 1958 kulturní památkou.