Turistické cíle v okolí obce Luleč

nebo vyberte

Luleč

Jihomoravský kraj,  Vyškov  (VY)
Nalezeno celkem 226 záznamů, 11 / 19 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 kostel sv. Václava
270.0 m. n.m.
kostel a fara
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Nemotice
V r. 1327 se vzpomíná zdejší kostel a farář Petr. Během třicetileté války farnost zanikla. Roku 1793 byl na místě staršího chrámu postaven nový farní kostel a o první adventní neděli r. 1794 vysvěcen. U kostela je hřbitov a budova fary.
 kostel sv. Vavřince
280.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Drnovice
Stavba současného barokního farního kostela svatého Vavřince byla zahájena v r. 1652, na místě staršího chrámu zničeného požárem. V r. 1847 byla hroutící se kostelní věž podepřena masivním kamenným pilířem. U kostela stojí socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1739 a socha sv. Floriana z r. 1775.
 kostel sv. Vavřince
216.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Křenovice
Kostel vznikl přestavbou původní románské kaple, postavené před r. 1222. R. 1378 byla kaple rozšířena v gotickém stavebním slohu. R. 1872 byl hřbitov u kostela zrušen a byl parkově upraven. Přibližně r. 1874 byla přistavěna sakristie. V interiéru je oltář s obrazem od F. Lichta z r. 1802.
 kostel sv. Vavřince
565.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Krásensko
První zmínka o obci pochází z r. 1348 a o farnosti z r. 1390, musel tedy zde být i kostel. Později, někdy koncem 16. stol. farnost zanikla. V r. 1785 se Krásensko stalo kurácií a v r. 1795 byl vysvěcen nový kostel. V r. 1857 byla obnovena farnost. V letech 1997–2000 byl kostel opraven.
 kostel Všech Svatých
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Staré Hvězdlice
V jádru pozdně románský kostel z poloviny 13. stol. Ojedinělý doklad vlivu panonské architektury na Moravě. Upravován v 17. stol., výrazně přestavěn r. 1827. Ve zdivu apsidy jsou odkryty románské slepé arkády.
 kostel Vzkříšení Páně
210.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Slavkov u Brna
Kostel v duchu josefínského osvícenského klasicismu nechal postavit r. 1786 Wenzel Anton hrabě Kaunitz – Reitberg. Prostý chrám s honosným antikizujícím portikem.
 Krchůvek
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Křenovice
Pomník připomíná slavnou Bitvu tří císařů, která se odehrála u Slavkova 2.12.1805. Napoleon v ní drtivě porazil rusko-rakouská vojska, přestože byla v převaze. V bitvě padlo 30 tisíc vojáků, pohřbených v hromadných šachtových hrobech – pomník stojí v místě dvou z nich.
 Krchůvek
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Vilémovice
Hromadný hrob obyvatel Vilémovic, kteří zemřeli při silné morové ráně v roce 1715. Mohyla a kříž leží na křižovatce nad Vilémovicemi na cyklotrase č. 507, je odtud dobrý výhled.
 kříž na Zálomí
545.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Kříž na křížovatce lesních cest mezi Kotvrdovicemi, Krasovou, Ostrovem u Macochy, Lipovcem a Senetářovem. Rozcestník turistických tras a cyklostezek.
 Křtiny
zámek, zachovalý, není známo, Jihomoravský kraj, Křtiny
V barokní zámek byl přestavěn po roce 1834 Františkem Xaverem z Dietrichsteina ze staršího sídla postaveného zábrdovickými mnichy. Roku 1920 se zámek stává sídlem Školního lesního podniku Vysoké školy zemědělské v Brně.
 Křtiny
Nový zámek
zámek, přestavěno, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Křtiny
Tzv. Nový zámek si nechal pro sebe postavit v roce 1882 Vincent z Bubna-Litic, přičemž ke stavbě použil budovu ovčína vystavěného již v roce 1832. Po roce 1920 se zámek stává majetkem obce, která zde umístila školu, jež zde byla do roku 2001. V současné době budova chátrá a je nevyužita.
 Kuchlov
hrad, zřícenina, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Zřícenina hradu. Vznikl pravd. v 2. pol. 13. stol. Vystavěn patrně příslušníkem rodu z Ceblovic. Hrad zřejmě zajišťoval expanzi jedovnicko-holštejnského dominia. Po zániku rodu v 1. pol. 14. stol. hrad zpustl, možná zanikl při vojenském tažení.