Turistické cíle v okolí obce Rousínovec

nebo vyberte

Rousínovec

Jihomoravský kraj,  Vyškov  (VY)
Nalezeno celkem 176 záznamů, 13 / 15 stran, vyhledáno za 0.17 sec
 Slavkov
210.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Slavkov u Brna
Barokní zámek stojí na místě román. tvrze řádu něm. rytířů (zač. 13. stol.). V majetku Kouniců nejprve koncem 16. stol. postaven renesanční zámek, poté barokně přestavěn v obd. 90. let 17. stol. – r. 1752, arch. Domenico Martinelli a Ignác Valmaggini. Rekonstrukce v 70. l. 20 stol. a v l. 2004-2012.
 smírčí kámen
312.0 m. n.m.
křížový kámen
ostatní - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Pustiměř
Smírčí křížový kámen v Pustiměři byl, podle vyryté datace, zhotoven v r. 1553 z dnes již neznámého důvodu. V r. 2004 byl Ministerstvem kultury prohlášen kulturní památkou.
 socha sv. Jana Nepomuckého
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Telnice
Barokní socha svatého Jana Nepomuckého z r. 1740 od neznámého autora, na současném místě od 30. let minul. stol. Socha zobrazuje světce s jeho obvyklými atributy (v kněžském rouchu, s pěticí hvězd symbolizujících mlčení, které ho podle legendy stálo život, velký krucifix).
 Sokolnice
283.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj
Původní renesanční tvrz postavili Sádovští ze Sloupna v 16. stol. Za Dietrichštejnů upravena na trojkřídlý zámek s kaplí zdobenou freskami J. Sterna. Čtvrté křídlo vzniklo později. Historizující přestavbu provedli Mitrovští z Nemyšle po r. 1843.
 Sokolnice
211.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Sokolnice
Reliéf drobné tvrze ze 13.století na jihozápadním okraji obce
 Stagnov
Hrádek
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Téměř zaniklý hrad. Stavebník a doba založení neznámí. Jméno hradu patrně odvozeno od rodu leníků olomouckého biskupství, jehož předkové byli Albert a Dětřich Stange. V pramenech zmiňován až roku 1381 jako dědictví pánů ze Šternberka. Roku 1480 se uvádí jako pustý.
 Stará huť u Adamova
290.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Adamov
Pozůstatkem hutnického komplexu, který zde nechal počátkem 18. stol. vybudovat kníže Jan Adam z Liechtensteina. V bývalé budově modelárny je dnes umístěno muzeum železářství
 Suchánkův mlýn
260.0 m. n.m.
Klevetův mlýn, Eliášovský mlýn
mlýn - vodní, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Dědice
Existence mlýna je doložena již v r. 1650. V r. 1656 je zmiňován Mlynář Matouš, v roce 1675 Vykydal Pavel a po něm Jiří. Od počátku 19. stol. byl v majetku rodiny Klevetů. Posledním majitelem byl Alois Suchánek. Ve druhé polovině 20. století byl mlýn zbořen. Dnes jen skromné zbytky zdiva.
 synagoga
210.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Slavkov u Brna
Současná stavba vznikla v r. 1858 v historizujícím slohu na místě starší synagogy. Byla využívána do 2. světové války, kdy ji poničili nacisté. Následně sloužila jako sklad nábytku. V l. 1994-1998 byla opravena. Dnes využívána Státním okresním archivem.
 synagoga / kostel Církve československé husitské
254.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Vyškov
Původně židovská synagoga, dnes modlitebna Církve čsl. husitské, byla postavena r. 1885 v novorománském slohu. R. 1929 byla odkoupena městem a do r. 1954 sloužila jako městské muzeum. R. 1954 prodána Církvi čsl. husitské a byla stavebně upravena (1955–1957) na sbor dr. Karla Farského (arch. Janák).
 sýpka
ostatní, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Sokolnice
Zámecká barokní třípodlažní sýpka obdélného půdorysu. Střecha je valbová krytá taškami z místní cihelny hrabat Mitrovských z Mitrovic a Nemyšle.
 tiskárna bratří Habrovanských
302.0 m. n.m.
tiskárna bratří Lulečských, In Monte Liliorum
ostatní - palác, dům, zaniklý, není známo, Jihomoravský kraj, Luleč
Tiskárnu, jejíž výtisky byly značeny „In Monte Liliorum“ (na Liliové hoře), založil r. 1530 Jan Dubčanský ze Zdenína, zakladatel sekty Jednoty habrovanské. Byla přesunuta z Prostějova a tiskařem v ní byl Kašpar Aorgus Prostějovský. V r. 1536 tiskárna zrušena a po smrti zakladatele zanikla i sekta.