Turistické cíle v okolí obce Ždánice

Dnes již zaniklý liniový krajinný útvar připomínající široký úvoz, vedoucí 21 km mezi Sázavou a Chotouní. Pozůstatek mohutné pravěké stezky vedoucí prakticky přímo mezi významnými brody na Sázavě a Labi.

Zámek na místě panského sídla, připomínaného r. 1338 jako majetek pánů z Lipé. Jako zámek zmiňován r. 1534 za pánů z Nabdína. R. 1747 přestavěn na trojkřídlý barokní zámek. V l. 1936–85 zde byl domov důchodců, dnes ústav sociální péče.

Zámek jako vrchnostenský dům vybudoval po r. 1713 Sázavský klášter. V r. 1783 se majitelem stává Emanuel Zádubský ze Schönthalu a přestavuje sídlo v dnešní zámek. Po r. 1945 připadl zámek státu. Nyní je ve správě MÚ Kolín a jsou v něm sklady.

V jádru barokní objekt vznikl přestavbou vyhořelého středověkého Zlonického domu po r. 1692. Ve vlastnictví římskokatolické farnosti je od r. 1634. Současná klasicistní podoba je z přestavby po požáru poč. 19. stol. Uchována gotická sklepení a barokní klenby v přízemí. Památkově chráněn od r. 2010.

Jednopatrová barokní budova se starším jádrem, kterou nechala postavit v letech 1734 – 35 kněžna Marie Terezie Savojská v souvislosti s obnovením samostatné farnosti v Hradešíně. V r. 1905 byla povýšena na děkanství, to bylo zrušeno r. 2002. Spolu s kostelem a kaplí je památkově chráněna od r. 1958.

Zámek byl postaven v areálu panského dvora v roce 1905 Karlem Milnerem z Milhauzenu. Po roce 1945 zámeček chátral, a teprve vrácení potomkům původních majitelů zachránilo tuto stavbu, která je dnes využívána pro bydlení.

Protáhlá ostrožna nesoucí relikty pozdně halštatského a později i slovanského hradiště, v zadní části areálu ruiny gotického hradu Šember. Zachovány mohutné a dobře čitelné valy s příkopy.

Tvrz vystavěná many staroboleslavské kapituly před rokem 1377, pravděpodobně s využitím opevnění raně středověkého hradiště. Tvrz zpustla po roce 1508. Zachoval se nepříliš zřetelný val v zahradě domu čp. 38, který stojí na místě jádra zaniklé tvrze.

Pozdně barokní evangelická modlitebna z l. 1786–1810, průčelí klasicistně upraveno v pol. 19. stol. Kšely byly sídlem jednoho z prvních evangelických sborů vzniklých po vydání Tolerančního patentu a centrem evangelíků na Kolínsku.

Celek kostela, fary a evangelického hřbitova v západní části obce. Toleranční kostel z roku 1784, přestavěn 1854. Fara z roku 1871. Na hřbitově řada kvalitních pomníků od 50. let 19. století.

Farnost je ve Skramníkách uváděna k r. 1356. Budova fary doložena až k r.1630. Za faráře F. J. Mikulovského byla v letech 1718–19 postavena nová jednopatrová obytná budova. V roce 1839 byla klasicistně upravena do současné podoby. Od r. 1958 je památkově chráněná, od roku 2007 v soukromých rukou.

Fara postavena v první pol.18.st. Autor stavby není znám. Fara přestavěna r.1750. Značně utrpěla přestavbami v druhé pol. 20.st. V současnosti začíná značně chátrat.