Turistické cíle v okolí obce Pařezovice

Skromné zbytky starého hřbitova z let 1849 - 1951. Dochovaná zídka a základy staveb.

Zbytky hrádku z konce 13.století, který se nachází na území vojenského újezdu.

Malá dřevěná rozhledna v blízkosti vysílače Dobrochov stojící na geografickém středu Moravy. Z místa je nádherný pohled na celou Hanou, obklopenou v dáli horami. Od r. 2019 z bezpečnostních důvodů nepřístupná.

Existence mlýna je doložena již v r. 1650. V r. 1656 je zmiňován Mlynář Matouš, v roce 1675 Vykydal Pavel a po něm Jiří. Od počátku 19. stol. byl v majetku rodiny Klevetů. Posledním majitelem byl Alois Suchánek. Ve druhé polovině 20. století byl mlýn zbořen. Dnes jen skromné zbytky zdiva.

Po hrádku jsou znatelné pouze reliéfní pozůstatky. Na severní straně vystupuje úsek valu a na jižní straně je zachovaný příkop. Poprvé byl zmíněn r. 1260. R. 1340 jej prodává Jan mladší ze Švábenic Janu Volkovi. Po r. 1392 sídlo zaniklo.

Synagogu byla vybudována počátkem 19. stol v místě starší modlitebny (templu). Za II. světové války ji vydrancovali nacisté. Poté stavba sloužila jako sklad. Od r. 1952 ji vlastní Církev československá husitská. Od r. 2012 je objekt pronajímán Apoštolské církvi.

Původně židovská synagoga, dnes modlitebna Církve čsl. husitské, byla postavena r. 1885 v novorománském slohu. R. 1929 byla odkoupena městem a do r. 1954 sloužila jako městské muzeum. R. 1954 prodána Církvi čsl. husitské a byla stavebně upravena (1955–1957) na sbor dr. Karla Farského (arch. Janák).

Tiskárnu, jejíž výtisky byly značeny „In Monte Liliorum“ (na Liliové hoře), založil r. 1530 Jan Dubčanský ze Zdenína, zakladatel sekty Jednoty habrovanské. Byla přesunuta z Prostějova a tiskařem v ní byl Kašpar Aorgus Prostějovský. V r. 1536 tiskárna zrušena a po smrti zakladatele zanikla i sekta.

Zámek byl postaven olomouckým biskupem hrabětem Ferdinandem Juliusem Troyerem z Troyersteina. Stavba byla dokončena roku 1755. Na přelomu 18. a 19. stol. byl zámek i celé okolí arcibiskupy upraven a dnes slouží jako byty.

Větrný mlýn byl do Určic přemístěn z Plumlova v letech 1804–1805 a znovu postaven mlynářem Martinem Trbicou. Zničen při větrné bouři roku 1954.

Tato lokalita nebyla dosud potvrzena v žádných písemných pramenech, ale její dispozice a terénní změny nepochybně nasvědčují, že se jedná o bývalé opevněné sídlo.

Šachtová vápenka z roku 1928 v místech, kde se již od středověku těžil vápenec a kde se v primitivních vápenkách pálilo vápno. Ve své době se jednalo o jedno z nejmodernějších zařízení.