Turistické cíle v okolí obce Pařezovice

Hradiště u obce Myslejovice z pozdní doby kamenné, z období kultury nálevkovitých pohárů. Archeologicky zatím téměř neprozkoumané.

Zaniklá ves Křelová Lhota stávala nad rybníkem za dnešními sady u Dětkovic. Písemná zmínka z r. 1317. Datace nálezů potvrzuje ves již do pol. 13. století. Rok a příčina zániku vesnice nejsou známy.

Kříž na křížovatce lesních cest mezi Kotvrdovicemi, Krasovou, Ostrovem u Macochy, Lipovcem a Senetářovem. Rozcestník turistických tras a cyklostezek.

Kříž neznámého stáří stojící mezi dvěma stromy na křižovatce mezi obcemi Otinoves, Odrůvky a Nové Sady

V barokní zámek byl přestavěn po roce 1834 Františkem Xaverem z Dietrichsteina ze staršího sídla postaveného zábrdovickými mnichy. Roku 1920 se zámek stává sídlem Školního lesního podniku Vysoké školy zemědělské v Brně.

Tzv. Nový zámek si nechal pro sebe postavit v roce 1882 Vincent z Bubna-Litic, přičemž ke stavbě použil budovu ovčína vystavěného již v roce 1832. Po roce 1920 se zámek stává majetkem obce, která zde umístila školu, jež zde byla do roku 2001. V současné době budova chátrá a je nevyužita.

Tvrz v Krumsíně vznikla asi v letech 1437-1466 za Jana z Krumsína a Lešan. Základem mohl být zdejší dvorec, který je zmiňován r. 1349. Tvrz zanikla po koupi Janem z Pernštejna r. 1527.

Zřícenina hradu. Vznikl pravd. v 2. pol. 13. stol. Vystavěn patrně příslušníkem rodu z Ceblovic. Hrad zřejmě zajišťoval expanzi jedovnicko-holštejnského dominia. Po zániku rodu v 1. pol. 14. stol. hrad zpustl, možná zanikl při vojenském tažení.

Jeskyně Kůlna je součástí Sloupsko-šošůvských jeskyní, už v roce 1880 zde archeolog J. Wankel našel stopy po pravěkém osídlení. Za 2. sv. války zde byla nacistická podzemní továrna. Po roce 1961 další významné archeologické nálezy.

Budova lesní kanceláře z let 1850-1870, původně snad používaná rodem Salmů jako lovecký zámeček.

Hrad, z kterého zbyly jen malé zbytky, byl postaven v pol. 14. stol, kdy ho vlastnil Bedřich z Lulče, r. 1490 ho prodala Eliška z Lulče. Hrad zanikl asi během válek česko-uherských.

Hradiště osídlené snad v pravěku a době hradištní zabíralo prostor ostrožny o ploše asi 3,5 ha přirozeně chráněné ze tří stran strmými svahy. Na severu bylo opevněno dodnes dobře patrným, 7 metrů širokým příkopem a mohutným valem.