Turistické cíle v okolí obce Hoštice

Zámek v renesančním slohu se prvně připomíná r. 1551. R. 1638 ho prodala Eliška Polyxena Dembinská z Dembině olomouckým jezuitům. Po zrušení řádu jej koupil r. 1783 za 111.008 zl. Raimund Manner. Přestavbami v 19. a 20. století ztratil zámek svou umělecko-historickou hodnotu, nyní škola.

Polkovická boží muka z roku 1637, druhotně usazená u místní základní školy.

Barokní boží muka ze 3. čtvrtiny 18. století.

Reliéf tvrziště ze 14.století stojící na místě pravěké lokality kultury lužických popelnicových polí z pozdní doby bronzové, nad severní části obce.

Barokní zámek nechal postavit Pavel Karel z Kleinburgu v l. 1707–9, později byl ještě několikrát přestavěn. V r. 1945 byl zámek rozkraden, využíván jako skladiště a chátral. Od r. 1992 je v majetku hraběte Richarda Belcrediho, který jej obnovil.

Po hrádku, který byl založen ve 2. pol. 13. st., jsou viditelné reliéfní zbytky, z příkopů se zachovala SZ část s náznakem valu.

Čtyřkřídlý renesanční zámek vystavěný v roce 1567 po vzoru italských renesančních paláců. Vyjímečná štuková a fresková výzdoba. Zachován v čisté renesanční podobě (nedotčený pozdějšími stavebními zásahy.)

Z části přístupné a z části nepřístupné objekty cvičného opevnění vybudovaného po roce 1935 a později za 2. světové války i Němci na části uzemí nuceně vysídlené Drahanské vrchoviny.

Pomník s bustou Otce národa - Františka Palackého z roku 1898 byl v Tištíně postaven u příležitosti stého výročí jeho narození.

Zámek byl postaven v klasicistickém slohu v 80. letech 18. stol. augustiniánským klášterem v Brně. Objekt sloužil jako letní sídlo a lovecký zámek až do 2. pol. 19. stol. Dnes je objekt ve vlastnictví firmy a slouží ke zpracování dřeva.

Jedna z nejstarších keltských lokalit na Moravě, datována do druhé poloviny 5. až počátku 4. stol. př. nl. Dodnes dochovány znatelné valy v délce přes 200 m.

V barokní zámek byla v l. 1731–1738 Josefem Antonínem Mayerem z Mayerswaldu přestavěna starší tvrz. V r. 1739 se jeho majitelem stal Amand Antonín Petřvaldský z Petřvaldu a přebudoval jej do dnešní podoby. V současnosti patří soukromým majitelům.