Turistické cíle v okolí obce Třebovle

Malé zbytky hradu, založeného asi Janem Střiměličkou před r. 1359, kdy je poprvé doložen. R. 1381 se uvádí hradní kaple Početí Panny Marie. Při prodeji zboží Valdštejnům r. 1554 byl již hrad pustý. Dochovaly se zarostlé zbytky zdiva, valy a příkopy.

Poděbradský hřbitov v městské části Kluk založen r. 1903 podle projektu J. Fanty. Na návrzích náhrobků se podíleli V. Kerhart, A. Engel a F. Bílek. Na SV straně vyniká ozdobná ohradní zeď členěná slepými arkádami, doplněná reliéfními medailony, sgrafity biblických textů a jednotlivými náhrobky.

Jedno z největších raně středověkých slovanských hradišť u nás. Vznik kladen do 8. stol., těžiště existence do 9. stol. Zachovány tři souběžné obloukové linie valů, místy vysoké až 6 m, dvě rozsáhlá předhradí a akropole o rozloze 5 ha.

Pomník z roku 1921. Je tvořen centrálním žulovým balvanem dovezeným z vrchu Klepec a ze sedmi menších žulových balvanů, pojmenovaných po význačných osobnostech husitského hnutí.

Kamenný inundační most byl postaven r. 1823 jako součást zvýšené císařské cesty z Hradce Králové do Prahy. Stavitelem mostu byl Karl Weith. V r. 1963 byl most rozšířen a na jedné straně byly dostavěny nevzhledné betonové pilíře. V r. 2008 byly tyto pilíře při rekonstrukci mostu odstraněny.

Barokní zámek vznikl přestavbou tvrze, postavené po r. 1601 Danielem Pražákem z Jindic. Na zámek přestavěna po r. 1765. V letech 1919–20 zámek zmodernizován. Po r. 1990 opuštěný a chátrá, stejně jako přilehlé hospodářské budovy a park.

Kubistický kostel s přednáškovou síní, zvonicí a farou byl postaven v l. 1914-1918 (arch. Oldřich Liska). Stavbu přerušila 1. sv. válka. Později byl opravován v l. 1980 a 2008. R. 1995 byl prohlášen národní kulturní památkou. Kostel je unikátní jak zasvěcením J. Husovi, tak kubistickým interiérem.

Osmiboká kamenná barokní kašna. Stojí na prvním nádvoří zámku. Zhotovena z červeného pískovce. Uprostřed na pilíři střik kašny ze světlého pískovce. Kašna vyložena olovem proti prosakování vody. Památkově chráněno od roku 1958.

Kamenný most údajně ve 14. st. postavil zdejší opat Matěj, podle jiných zdrojů jde o stavbu z 18. st. s využitím kamenů z rozebírané zříceniny kláštera. Most sklenut dvěma oblouky na středový sloup s břitem. Donedávna využíván jako součást komunikace, po poškození povodní r. 2013 zbořen.

Kamenný barokní most vystavěn v 2. pol. 17. století, nebo kolem roku 1700. Na konci 18. století zaznamenán do vojenských map. Má pět oblouků, pilíře jsou založeny přímo na skalním prahu, na straně proti toku potoka zpevněny břity. Od r. 1958 na seznamu nemovitých kulturních památek ČR.

Kamenný most z poloviny 19. století přechází třemi oblouky Vavřinecký potok (Výrovku). Je pozoruhodný svými dlouhými nájezdovými rampami, z nichž levobřežní obsahuje další oblouk nad místní komunikací. Účelová stavba z režného lomového kamene bez slohových znaků, upravená v I. třetině 20. století.

Kamenný most přes Výrovku nahradil po roce 1847 předchozí dřevěný objekt. Kromě hlavního oblouku, vysoko vyklenutého nad tokem, sestává ze čtyř dalších polí na obou březích. Stavba z lomového kamene bez slohových znaků, trubkové zábradlí nahradilo zřejmě ve II. polovině 20. století parapetní zídky.